Právní aktuality ‣ červen 2021

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu června a přecházejících měsíců roku 2021. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Pracovní právo

Kurzarbeit

Prezident republiky podepsal novelu zákona o zaměstnanosti zavádějící tzv. kurzarbeit. V praxi to znamená, že pro případy, kdy by zaměstnavatelé nemohli z objektivních příčin přidělovat práci svým zaměstnancům, je zaveden mechanismus kompenzující jejich mzdové náklady. Kurzarbeit pomůže překlenout přechodné období, kdy zaměstnavatelé nebudou moci svým zaměstnancům zadávat práci. V době, kdy bude vládou vyhlášena tzv. doba částečné práce, budou zaměstnavatelé platit zaměstnanci mzdu v minimální výši 80 % průměrného výdělku daného zaměstnance. Od státu pak zaměstnavatel obdrží příspěvek ve výši 80 % nákladů na zaměstnance, který u něho pracoval po dobu alespoň 3 měsíců před vyhlášením kurzarbeitu, nejvýše však ve výši 1,5 násobku celostátní průměrné mzdy. Podmínkou přiznání příspěvku je, že zaměstnavatel bude zaměstnancům přidělovat práci jen v rozsahu 20-80 % pracovní doby (tj. 1 až 4 pracovní dny), vztaženo na celý závod. Pobírat příspěvek bude možné nanejvýš po dobu 1 roku a bude třeba oznámit Úřadu práce, že u zaměstnavatele nastala překážka v práci. Zaměstnanci, na které bude zaměstnavatel pobírat příspěvek, budou po jistou dobu chráněni před výpovědí. Kurzarbeit takto brání hromadnému propouštění. V posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, v jeho průběhu a následně rok po jeho skončení zaměstnavatel nebude moci vyplácet dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr pod sankcí vrácení obdržených příspěvků.

Nový přístup MPSV k přístupu cizinců na trh práce v ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) donedávna podmiňovalo přístup cizince na český trh práce statusem rodinného příslušníka občana EU a pobytovým oprávněním na území ČR. Pokud ministerstvo vnitra cizinci ukončilo přechodný pobyt, nemohl takový cizinec v ČR legálně pracovat do doby, než získal povolení k dlouhodobému pobytu. Tento závěr nabízel nejednoznačný výklad české legislativy a opíral se o oficiální stanovisko MPSV, které se nyní změnilo. Nově MPSV zastává názor ten, že pokud cizinec včas podá žádost o povolení k dlouhodobému pobytu, může v ČR pracovat do doby, než o ní bude rozhodnuto.

Novela AML vyhlášky

V návaznosti na nedávnou novelizaci tzv. AML zákona, se s účinností od 1. 7. 2021 mění také tzv. AML vyhláška (vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu). Vyhláška reaguje zejm. na změny v úpravě identifikace jiné osoby jednající za klienta, v rozsahu identifikačních údajů právnické osoby a v identifikaci klienta za využití prostředků pro elektronickou komunikaci. V té souvislosti vyhláška umožňuje České národní bance (ČNB) vyhláškou stanovit požadavky na systém vnitřních zásad a hodnocení rizik některými povinnými osobami, vůči ČNB nimž vykonává dohled. Vyhláška také vyžaduje aktualizaci systému vnitřních zásad a hodnocení rizik vždy před zavedením nového produktu na trh.

Daně

Daňové souvislosti stravenkového paušálu

Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo informaci ohledně daňové uznatelnosti stravenkového paušálu na straně zaměstnavatele a osvobození od daně na straně zaměstnance. GFŘ předně postavilo najisto, že stravenkový paušál na rozdíl od klasických stravenek není v případě zaměstnance osvobozen od daně z příjmů neomezeně, ale jen do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin nehledě na délku vlastní směny. GFŘ dále potvrdil, že stravenkový paušál lze vyplatit i jednatelům a tzv. dohodářům, pokud mají ve smlouvě pracovní dobu rozvrženou na směny a v rámci stanovené směny odpracují alespoň 3 hodiny. Pak je takový náklad pro zaměstnavatele daňově uznatelný a při splnění podmínek zákona o důchodovém pojištění lze uplatnit osvobození na straně zaměstnance. GFŘ konečně potvrdil, že stravenkový paušál lze osvobodit od daně ze závislé činnosti zaměstnance a zahrnout jej do výdajů zaměstnavatele i tehdy, když zaměstnanec pracuje z domova. Musí však mít ve smlouvě určeno své bydliště jako místo výkonu práce.

Vracení DPH po brexitu

V důsledku brexitu je nyní vracení daně zahraničním osobám povinným k dani založeno na principu reciprocity. GFŘ vydalo informaci k vracení DPH osobám povinným k dani usazeným ve Spojeném království po konci přechodného období, ve které potvrdilo, že v případě Spojeného království a České republiky je princip reciprocity naplněn a nárok na vrácení daně tedy tyto osoby mohou uplatňovat. Činí tak na základě žádosti o vrácení daně podané u Finančního úřadu pro hlavní město Prahu v českém jazyce a na předepsaném tiskopisu.

Z judikatury

K pojmu „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 ŽZ“

Dovolujeme si Vás upozornit na velmi významné rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS), které bude mít pro řadu společností značné následky. V usnesení ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3549/2020, se NS zabýval pojmem „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (ŽZ)“. Velké množství společností má totiž ve svých zakládacích dokumentech uvedenou právě tuto formulaci jako předmět svého podnikání. Uvedení předmětu podnikání je nezbytnou náležitostí každého zakladatelského právního jednání. Podle NS však specifikace předmětu podnikání jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 ŽZ“ nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co konkrétně je předmětem podnikání dané společnosti. Nadto si NS všimnul i toho, že praxe rejstříkových soudů, které takto uvedený předmět podnikání zapisovaly do obchodního rejstříku, byla v rozporu s rejstříkovým zákonem, který vyžaduje do rejstříku zapsat předmět podnikání nebo činnosti a nikoli označení živnosti. Pro v budoucnu zakládané společnosti je tak praxe dána. Pro dotčené společnosti již zapsané do obchodního rejstříku rozhodnutí NS znamená, že tyto budou muset svolat valné hromady a odhlasovat změnu zakladatelských dokumentů tak, že v nich bude upřesněn předmět jejich podnikání. Rozhodnutí valné hromady bude třeba osvědčit notářským zápisem a následně provést zápis změny v obchodním rejstříku. Pokud by společnost změnu neprovedla dobrovolně, bude k tomu s největší pravděpodobností brzy vyzvána rejstříkovým soudem. Pokud by ani pak nereagovala, může soud rozhodnout o jejím zrušení s likvidací a uložit jí pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.

Neústavnost § 82b odst. 3 věty třetí zákona o DPH

Ústavní soud (ÚS) v nálezu ze dne 18. 5. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 23/20, vyslovil neústavnost části zákona o DPH, která spojovala účinky doručení písemnosti správce daně zasílané e-mailem daňovému subjektu registrovaném k dani v jiném členském státě EU s okamžikem jejich odeslání (nikoli doručení). Podle ÚS je taková právní úprava v rozporu s právem na jinou právní ochranu, když od okamžiku doručení se zpravidla odvíjí zejména lhůta pro podání opravného prostředku, přičemž, je-li okamžik doručení spojován již s odesláním e-mailu správcem daně, nemusí se takový e-mail do sféry adresáta vůbec dostat nebo mu bude doručen až z takovým časovým odstupem, že daňový subjekt bez své viny lhůtu k podání opravného prostředku zmešká.