Právní aktuality ‣ červen 2022

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu června a předcházejících měsíců roku 2022. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Ochrana osobních údajů

Významné změny v oblasti telemarketingu

Dne 1. 7. 2022 vstoupila v účinnost novela zákona o elektronických komunikacích, od které si zákonodárce slibuje zejména razantní úbytek obtěžujících telefonických nabídek. Změna zákona se totiž nevztahuje na telefonické průzkumy, pokud posléze nepřechází k nabízení zboží či služeb. Díky novele nebude nadále možné nikoho takto kontaktovat bez jeho předchozího souhlasu. Navíc novela zakazuje společnostem získávat telefonní čísla z veřejného telefonního seznamu. Nově bude moci telefonní operátor společnostem předat za úplatu jen ta jím operovaná telefonní čísla, u kterých účastníci předem vyjádřili souhlas s možným předáním a telemarketingem. Případný souhlas s telemarketingem může udělit svému telefonnímu operátorovi (nikoli tedy však přímo telemarketérům) kdokoli a kdykoli přes jeho webový portál nebo i osobně. Telemarketéři však i po novele budou moci volat na telefonní čísla dostupná z webových stránek – na tato čísla pouze nebudou moci zasílat SMS obchodní sdělení. Možností jak kontaktování na těchto číslech zabránit, je na webové stránce u čísla uvést poznámku, že nemá sloužit ke kontaktování za účelem telemarketingu. Totéž platí u na webu uváděných e-mailových adresách. Dohled nad dodržováním nových pravidel vykonává Český telekomunikační úřad a Úřad pro ochranu osobních údajů.

Exekuce

Milostivé léto 2.0

Parlament přijal zákon o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce, který s účinností od 1. 9. 2022 obnoví možnost zastavení exekuce splněním podmínek tzv. milostivého léta. Oproti prvnímu milostivému létu však nově bude muset dlužník o využití této možnosti exekutora výslovně požádat, a to nejpozději do 30. 11. 2022. V takovém případě exekutor ověří, kolik činila původní samostatná jistina, a pokud již byla vymožena spolu s paušální náhradou nákladů exekuce před 1. 9. 2022, exekuci zastaví. Pokud ještě původní jistina nebyla vymožena, vyzve exekutor dlužníka k jejímu zaplacení. Toto vyjádření musí exekutor učinit do 15 dnů, přičemž pokud by mezitím přešel den 30. 11. 2022, prodlužuje se lhůta o počet dnů, o který exekutor překročil lhůtu k odpovědi a neskončí dříve než 5 dnů ode dne, kdy byla dlužníkovi doručena exekutorova odpověď (toto pravidlo však platí jen pro dlužníky, kteří požádají o zastavení exekuce podle tohoto zákona nejpozději 15. 11. 2022). Aby byla exekuce zastavena, musí dlužníci kromě dlužné jistiny zaplatit ještě paušální náhradu nákladů exekuce ve výši 1815 Kč.

Sjednocení výkladu pojmu „nezabavitelná částka“

Praxe doposud nepostupovala jednotně při posuzování otázky, jaké dopady mělo zvýšení částky normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 na stanovení takzvané nezabavitelné částky, která nesmí být při exekuci srážena povinnému z měsíční mzdy. Nejvyšší soud ve svém výkladovém stanovisku z 8. 6. 2022, sp. zn. Cpjn 202/2022, nyní dospěl k závěru, že při stanovení nezabavitelné částky se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb. zvyšuje o částku měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedenou v § 26a odst. 2 zákona o státní sociální podpoře (částky se tedy sečtou). Výše uvedené platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Obchodní právo

Odvolání svolané valné hromady společnosti s ručením omezeným

Nejvyšší soud se v usnesení ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2453/2021, zabýval otázkou odvolání již svolané valné hromady společnosti s ručením omezeným. Jestliže tuto otázku nemá společnost výslovně upravenou ve společenské smlouvě, použije se podle Nejvyššího soudu analogicky úprava, kterou zákon o obchodních korporacích obsahuje pro akciové společnosti. Pak tedy platí, že osobou oprávněnou odvolat valnou hromadu je zásadně její svolavatel, popř. jiná osoba oprávněná jinak valnou hromadu svolat, není-li v dané situaci ve střetu zájmů. V případě, že byla valná hromada svolána z podnětu kvalifikovaného společníka (případně přímo kvalifikovaným společníkem), je odvolání valné hromady možné, jen souhlasí-li s tím tento společník. Svolala-li valnou hromadu dozorčí rada, neboť to vyžadují zájmy společnosti, nebude zpravidla možné, aby valnou hromadu (bez souhlasu dozorčí rady) odvolal jednatel. Totéž platí i v případě, že valnou hromadu svolá společník s odůvodněním, že jednatel dlouhodobě neplní svoje povinnosti. Svolá-li valnou hromadu jeden z jednatelů s návrhem, aby odvolala jiného jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce, je nepochybné, že jednatel, o jehož odvolání má být rozhodováno, nemůže takto svolanou valnou hromadu odvolat.

Pokud by se právně souladným způsobem odvolaná valná hromada přesto sešla, bude se na rozhodnutí na přijatá hledět, jako by nebyla přijata. Jestliže se však takto sejdou všichni společníci, mohou všichni společně prohlásit, že se vzdávají práva na včasné a řádné svolání valné hromady a že zasedání valné hromady i přes její odvolání uskuteční.

Odvolá-li valnou hromadu osoba, která k tomu není oprávněna, nemá takové odvolání žádné právní účinky; valná hromada se proto může konat. Společník, který se zasedání valné hromady nezúčastní, vycházeje z mylné domněnky, že valná hromada byla odvolána, se může za zákonem stanovených podmínek domáhat vyslovení neplatnosti usnesení na této valné hromady přijatých.

Daňové právo

Novela daňových zákonů a zákona o ochraně ovzduší

Dne 1. 7. 2022 vstoupila v účinnost novela zákona o daních z příjmů, zákona o dani silniční a zákona o ochraně ovzduší, která zpětně již od 1. 1. 2022 ruší povinnost přimíchávat biosložku do pohonných hmot, omezuje okruh silničních vozidel, která podléhají silniční dani a zvýhodňuje používání služebních nízkoemisních vozidel, která mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely – dosud se jim v takovém případě základ daně zvyšoval o 1 % vstupní ceny daného vozidla, novela tuto částku snížila na 0,5 % a zkrátila dobu odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů.

Daňové povinnosti nově nepodléhají osobní automobily, autobusy a nákladní automobily do 12 tun. Novela současně zrušila zálohy a značně snížila silniční daň zbytku vozidel. Zrušila také registraci k dani silniční. Lhůta pro placení daně a podání daňového přiznání zůstává zachována, tj. 31. 1. (navíc od 1. 1. 2025 zavádí povinnost podávat daňové přiznání pouze elektronicky). V případě kombinované dopravy zakládá novela poplatníkům uplatňujícím slevu povinnost uchovávat přepravní doklady s potvrzenými údaji z překladiště.

Novela zavádí také odklad termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci na 1. 9. 2024.

Emise korunových dluhopisů jako zneužití práva

Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudkem ze dne 31. 5. 2022, č.j. 4 Afs 376/2021-60, zamítl kasační stížnost a potvrdil tak právní závěry správce daně o tom, že postup, kdy mateřská společnost snížila svůj základní kapitál a současně dceřiná společnost vydala dluhopisy s až 15letou splatností a nízkou nominální hodnotou, které upsaly osoby ve vedení mateřské společnosti, na což jim navíc dceřiná společnost poskytla bezúročné půjčky, v důsledku čehož úroky z dluhopisů nepodléhaly při výplatě srážkové dani, je zneužitím práva a vytvořením nedovolené daňové výhody. Ta podle NSS spočívala v tom, že hodnota emise dluhopisů byla z důvodu plánované akvizice navýšena, když z akvizice sešlo, dceřiná společnost část dluhopisů zpětně odkoupila a osoby získané prostředky použily na úhradu bezúročných půjček, čímž v důsledku zaokrouhlení úroky z dluhopisů při výplatě srážkové daně nepodléhaly při výplatě srážkové dani. Podle NSS takto vznikl uzavřený kruh vzájemně časově a finančně bezprostředně souvisejících transakcí, který vytvořil koloběh vlastních finančních prostředků koncernu ve snaze získat daňovou výhodu. Ta spočívala v tom, že se snížila daňová povinnost v důsledku uplatnění úroků z emitovaných dluhopisů do nákladů. V rozhodování NSS sehrálo roli také to, že o transakcích rozhodovaly stejné osoby, které v nich vystupovaly jednou v pozici statutárních orgánů, podruhé příjemců půjček a potřetí jako upisovatelé dluhopisů. Vždy se přitom jednalo o tytéž finanční prostředky, pouze plynuly od mateřské společnosti do dceřiné jiným způsobem.

Prokazování poskytnutí zprostředkovatelských v zahraničí

NSS v rozsudku ze dne 28. 4. 2022, č.j. 8 Afs 315/2019-53, připustil, že v případě obchodování se zbožím v Číně (a v zahraničí obecně) prostřednictvím místního zprostředkovatele mohou být s ohledem na kulturní odlišnosti k dispozici jiné důkazní prostředky, nicméně ty nezbavují daňové subjekty povinnosti mít k dispozici dostatečně robustní důkazy k prokázání rozsahu zprostředkování a osoby zprostředkovatele. Primárním důkazním prostředkem je podle něj související komunikace se zprostředkovatelem. Je nezbytné prokázat jak existenci konkrétního zprostředkovatele, tak i přesný rozsah činností, které vykonává. V posuzované věci bylo problematické, že zástupce daňového subjektu sám v Číně nikdy osobně nebyl, i když měl na jejím území zprostředkování zajišťovat. Smlouvy, faktury nebo celní dokumenty podle NSS samy o sobě uskutečnění zprostředkovatelských činností neprokazují.

Režim DPH při organizaci propagační akce

NSS v rozsudku ze dne 29. 3. 2022, č.j. 10 Afs 179/2020-56, uzavřel, že německá společnost, která organizovala v České republice propagační akce, nemá u přijatých subdodavatelských plnění nárok na vrácení DPH na vstupu. Podle NSS totiž šlo o cestovní služby, protože společnost zajišťovala dopravu, ubytování, stravování, služby tlumočníka nebo zážitkový program pro účastníky propagační akce, přičemž některé služby poskytovala sama, jiné prostřednictvím českých subdodavatelů. NSS poukázal na to, že jestliže organizátor propagační akce zajišťuje dílčí služby cestovního ruchu, které pořídil od subdodavatelů, jedná se o poskytnutí cestovní služby. V takovém případě je podle NSS nutné použít zvláštní režim zdanění pro cestovní službu a organizátorovi nevznikne nárok na vrácení DPH zaplacené v jiném členském státě navzdory tomu, že není běžnou cestovní kanceláří a nemá potřebná živnostenská oprávnění. Stěžejní je totiž skutečná povaha poskytnutých služeb.

Trestní právo

Podmínky pro vydání příkazu k zatčení

Ústavní soud (ÚS) v nálezu ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. III. ÚS 609/22, dospěl k závěru, že v případě použití zajišťovacích nástrojů je povinností soudu posoudit, zda v trestním řízení zvolený procesní nástroj odpovídá situaci a zda není možné použít mírnější prostředek. Příkaz k zatčení, jako prostředek k zajištění účasti obviněného v trestním řízení, může být odůvodněn až tehdy, vyčerpaly-li orgány činné v trestním řízení všechny ostatní možnosti (předvolání, předvedení, ev. zadržení stíhané osoby), případně alespoň odůvodnily nemožnost jejich použití. Pokud soud vydá příkaz k zatčení bez toho, aby byly splněny podmínky pro jeho vydání, poruší tím právo obviněného podle čl. 8 Listiny základních práv a svobod.