Právní aktuality ‣ červenec 2020

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti judikatury a legislativy, které vešly v účinnost nebo byly projednávány v několika posledních měsících. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Daňové právo

Novela daňového řádu

Od 1. 1. 2021 bude účinný zákon č. 283/2020 Sb. novelizující daňový řád. Novela s sebou přináší tři hlavní změny.

Tou první je elektronizace. Nově se zavádí možnost komunikace se správcem daně prostřednictvím daňové informační schránky. Pakliže daňový subjekt projeví zájem o tento způsob komunikace, je správce daně povinen mu daňovou informační schránku zřídit. Nutno ovšem podotknout, že jakmile správce daně jednou daňovou informační schránku daňovému subjektu zřídí, bude ji tento povinen pro komunikaci se správcem daně využívat, a to pod hrozbou pokuty ve výši 1 000 Kč. Druhou je zjednodušení daňových kontrol. Novela umožňuje opakovat daňovou kontrolu jen při zjištění nových skutečností nebo důkazů, nebo pokud daňový subjekt změní svá dosavadní tvrzení. Zahájení i skončení daňové kontroly bude nově subjektům oznamovány příslušným oznámením. S tím souvisí i úprava úroků a změny v oblasti pokut (např. zavádí možnost prominout pokutu za opožděné daňové přiznání). Nakonec novela upravuje vracení daňového odpočtu, to bude možné i bez nutnosti čekat, jak dopadne vyjasnění pochybností, a to buď zcela nebo zčásti (jako zálohu). Předepsání zálohy nebude nijak určující pro vyměřovací ani doměřovací řízení, jehož výsledkem bude stanovení daně, resp. daňového odpočtu.

Pracovní právo

Příspěvky pro zaměstnance z dohod mimo pracovní poměr (DPP, DPČ)

Poslanecká sněmovna dne 10. 7. 2020 schválila návrh novely zákona o kompenzačním bonusu. Očekává se, že novelu podpoří také Senát. V souvislosti s tím vznikne nárok na příspěvek 350 Kč/den lidem, kteří pracovali na základě dohody o provedení práce nebo činnosti a v důsledku epidemiologické situace v souvislostí s šířením koronaviru SARS CoV-2 o svoji práci přišli. Nárok na příspěvek však vznikne pouze těm, za které jejich zaměstnavatel odvádí zdravotní pojištění, tedy jen těm, kteří na DPČ vydělávají více než 3 000 Kč, resp. kteří na DPP vydělávají více než 10 000 Kč. Další podmínkou je, aby tito zaměstnanci pracovali na dohodu minimálně 6 měsíců před vyhlášením nouzového stavu. nákladů na realizace přeložek na podnikatele v elektroenergetice, lze nicméně předpokládat, že podnikatelé tyto náklady zahrnou do ceny poskytovaných služeb.

Trestní právo

Novela trestněprávních předpisů

Prezident republiky podepsal dne 28. 7. 2020 zákon novelizující trestní zákoník a trestní řád. V důsledku novely se mění zejm. minimální hranice škody, ta nově bude činit 10 000 Kč, na rozdíl od dosavadních 5 000 Kč. Protiprávní jednání majetkové povahy, u kterých vznikne škoda nižší, než je tato hranice, tak budou posuzovány jako přestupky. S tím související novela trestního řádu zavádí možnost využít dohodu o vině a trestu i v případě závažnějších trestných činů. Zavádí také možnost podmínečného propuštění po odpykání třetiny trestu i u osob odsouzených za některé zvlášť závažné zločiny. Novela také posiluje možnost soudu ukládat peněžité tresty místo krátkodobého odnětí svobody mj. zavedením přepočtu pro přeměnu nezaplaceného peněžitého trestu v trest odnětí svobody nebo prodloužením lhůt pro placení peněžitého trestu. Okamžikem zaplacení má dojít automaticky k zahlazení, pokud ho soudy neuložily za některý zvlášť závažný zločin. Podobně tomu bude také v případě právnických osob.

Osobní údaje

Přehled činnosti úřadu na ochranu osobních údajů

Úřad na ochranu osobních údajů vydal přehled své dozorové činnosti za první polovinu roku 2020. O jeho obsahu Vás budeme informovat.

Z judikatury

Nepřípustnost řetězení daňových ztrát

Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém rozsudku ze dne 13. 5. 2020, č.j. 8 Afs 58/2019-48 zrušil rozsudek potvrzující řetězení daňových ztrát. Podle NSS je možné vázat prodloužení lhůty pro stanovení daně výhradně na daňové období, ve kterém daňová ztráta vznikla, a nikoliv na období, které se týká jiné daňové ztráty. Není tedy možné prodlužovat běh lhůty pro stanovení daně v případě, kdy společnost v průběhu pětileté lhůty pro uplatnění daňové ztráty vykáže další daňové ztráty. Podle NSS má lhůta pro stanovení daně za každé zdaňovací období zcela samostatný režim, a proto ztráta vyměřená v některém z budoucích zdaňovacích období není rozhodující pro posouzení lhůty pro stanovení daně za předcházející roky.

Vracení nesporné části nadměrného odpočtu

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v rozsudku ze dne 14. 5. 2020 ve věci Agrobet (C-446/18) potvrdil, že unijní právo nebrání vracení nesporné části nadměrného odpočtu za splnění určitých podmínek. Podle SDEU by nemožnost vrátit nespornou část nadměrného odpočtu DPH byla v rozporu se zásadou daňové neutrality. Podle SDEU daňový subjekt musí mít možnost prokázat, že určitá část odpočtu je nesporná, a správce daně musí mít možnost o ní rozhodnout. Zároveň ale nadměrný odpočet musí být vykázán za celé zdaňovací období. Na tyto závěry reaguje i novela daňového řádu, se kterou jsme Vás seznámili výše.

SVJ smí omezit krátkodobé pronájmy

Vzhledem k hluku a nepořádku, který po sobě zanechávali uživatelé jednoho z pražských bytů pronajímaného prostřednictvím sítě Airbnb se společenství vlastníků rozhodlo, že změní stanovy tak, aby takové krátkodobé pronájmy byly zakázané. Vlastník dotčeného bytu se proti jejich rozhodnutí bránil. Platnost rozhodnutí o změně stanov ale potvrdil Městský soud v Praze, podle kterého má SVJ právo regulovat poměry v domě a tím do určité míry i zasáhnout do práv vlastníků jednotek. Pakliže rozhodnutí potvrdí i odvolací instance, může to mít na krátkodobé pronájmy do budoucna poměrně zásadní dopad.

Zástavní věřitel jako zúčastněná osoba v trestním řízení

Ústavní soud (ÚS) v nálezu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. III. ÚS 84/20, dovodil, že postavení zúčastněné osoby přiznat i zástavnímu věřiteli, jehož pohledávka je zajištěna zástavním právem na nemovitostech zajištěných podle § 79a trestního řádu. Pakliže mu orgány činné v trestním řízení odmítnou postavení zúčastněné osoby přiznat, zasáhnou tím do jeho procesních práv, neboť mu neumožní podílet se na průběhu trestního řízení, v němž má být rozhodováno o majetkových právech zástavního věřitele. To podle ÚS představuje v konečném důsledku zásah do základního práva na ochranu vlastnictví, neboť je tak zástavnímu věřiteli zcela odepřena možnost hájit svá majetková práva v trestním řízení.

Námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy

Ústavní soud (ÚS) se v nálezu ze dne 16. 6. 2020, sp. zn. III. ÚS 2552/18, zabýval specifickým případem stěžovatelky, která za situace, kdy pojišťovna odmítla uznat její invaliditu III. stupně a odmítla jí poskytnout pojistné plnění, musela ze svých prostředků splácet úvěry stavební spořitelně a až následně se finanční částky domáhat prostřednictvím žaloby o náhradu škody. V důsledku uplynutí dvou let vznesla pojišťovna námitku promlčení. ÚS poukázal na to, že část promlčecí doby připadla na postup pojišťovny, která musela dlouho zdůvodňovat proč stěžovatelce nárok na výplatu pojistného plnění nevznikl. ÚS podotkl, že proces poskytnutí pojistného plnění byl měl být pro spotřebitele transparentní, jednoduchý a rychlý, což ostře kontrastuje s tím, že stěžovatelka se ho domohla až po několikaletém soudním řízení a v důsledku námitky promlčení jen v omezené míře. Z toho důvodu je podle ÚS námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy a soudy měly tuto skutečnost zohlednit. Podle ÚS za dané situace není spravedlivé, aby se touto námitkou pojišťovna zprostila povinnosti nahradit škodu a zrušil rozhodnutí vyšších soudů, které její námitce vyhověly.

Impressum

©Haven Advisory 2024. Všechna práva vyhrazena