Právní aktuality ‣ červenec 2022

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu července a předcházejících měsíců roku 2022. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Sociální zabezpečení

Opětovné začlenění nezprostředkovaných pěstounů do důchodového systému

Prezident republiky podepsal novelu zákona o důchodovém pojištění, která znovu navrací nezprostředkované pěstouny (typicky příbuzné) do systému důchodového pojištění. Zákon jim umožní účastnit se důchodového pojištění v režimu tzv. nepříspěvkové účasti, jestliže po 31. 12. 2021 přijali do náhradní rodinné péče (tj. nejen do pěstounské, ale i do svěřenecké péče) dítě. Díky tomu se tyto osoby mohou podobně jako před 1. 1. 2022 nemusejí se zabývat potřebou zajistit si během péče účast na důchodovém pojištění z jiného titulu, např. výkonem výdělečné činnosti, dobrovolnou účastí podmíněnou placením pojistného nebo jiným typem náhradní doby pojištění.

Další změny v sociálních dávkách

Příspěvek na bydlení

S účinností od 1. 7. 2022 se zjednodušuje administrace příspěvku na bydlení. Oproti předchozímu stavu nově bude příspěvek poskytován na dobu neurčitou a náklady na bydlení a příjmy domácnosti se budou dokládat pouze pololetně, aniž by bylo třeba předkládat pravidelné zúčtování zálohově placených služeb. Doklady bude možné nahrát elektronicky. Údaje, které stát může získat nebo ověřit sám, nebude muset klient dokládat.

Dávka mimořádné okamžité pomoci

Novelou zákona došlo k rozšíření výčtu situaci, ve kterých lze o dávku žádat a Úřadům práce bylo umožněno přihlížet i k náhlým individuálním potřebám žadatele.

Jednorázový příspěvek na dítě

Dne 1. 7. 2022 vstoupil v účinnost zákon č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě, na který vzniká nárok rodinám (i těm náhradním) s příjmem do 1 milionu Kč hrubého ročně a trvalým pobytem na území ČR na každé dítě do 18 let. Příspěvek se poskytuje ve výši 5 000 Kč a až na některé výjimky bude vyplacen automaticky, protože stát si příjmy rodičů ověřuje u České správy sociálního zabezpečení.

Pojistné na sociální zabezpečení

Zaměstnavatelé budou moci od 1. 1. 2023 platit o 5 % nižší pojistné na sociální zabezpečení zaměstnancům pracujícím na zkrácený úvazek, kteří jsou starší 55 let, mladší 21 let, pečují o dítě, studují při zaměstnání, účastní se rekvalifikace nebo jsou zdravotně tělesně postižení. Výše uvedeným zaměstnancům se díky tomu zvýší čistý příjem.

Daňové právo

Prominutí úroku z prodlení

Nejvyšší správní soud (NSS) se v rozsudku ze dne 20. 5. 2022, č.j. 4 Afs 311/2021-33, zabýval otázkou, zda je možné vyhovět žádosti daňového subjektu o prominutí úroku z prodlení, který vznikl v důsledku nesprávného uplatňování režimu DPH. Subjekt sám aktivně napravil chybu (podal dodatečná daňová přiznání a zaplatil daň). Správce daně ovšem klasifikoval jeho jednání jako četné porušování povinností při správě daní a prominutí nevyhověl. NSS podpořil argument daňového subjektu, že institut prominutí úroku z prodlení představuje „výsadu“ pro subjekty, které spolupracují se správcem daně a jednají čestně, poctivě a s upřímnou snahou své pochybení napravit. Proto by jednání v daném případě nemělo být dáváno na roveň subjektům, které opakovaně a cíleně nespolupracují a maří jednání správce daně. Soud se také ztotožnil s názorem daňového subjektu, že jeho pochybení představují jeden skutek, nikoli opakované porušování daňových předpisů.

Doručování fikcí do datové schránky

Rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 5. 2022, č.j. 4 Afs 264/2018-85, vyjasnil letitý výkladový spor týkající se doručování do datové schránky v daňovém řízení. Podle zákona o elektronických úkonech platí, že doručuje-li se písemnost do datové schránky a adresát se do ní nepřihlásí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. Podle NSS přitom v souvislosti s daňovým řízení platí pravidlo zakotvené v § 33 odst. 4 daňového řádu, totiž, že připadne-li poslední den tohoto intervalu na sobotu, neděli nebo svátek, je jeho posledním dnem nejblíže následující pracovní den.

Osobní údaje

Cookies lišty vykazují řadu nedostatků

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) upozorňuje, že ve druhém pololetí tohoto roku přistoupí z vlastní iniciativy ke kontrole dodržování nových pravidel týkajících se tzv. cookies. Už nyní přitom Úřad upozorňuje, že stávající praxe, spočívající např. nemožnosti volby odmítnout využití netechnických cookies v první vrstvě lišty, rozdílech ve viditelnosti tlačítek pro souhlas a nesouhlas s využitím netechnických cookies nebo v tom, že cookies lišta znesnadňuje či znemožňuje čtení webové stránky, je v rozporu s novou legislativou. ÚOOÚ se na tyto nedostatky zaměří a hodlá správce oslovovat s výzvami k zjednání nápravy. Pokud k ní nedojde, avizuje uložení finančních sankcí.

Ukrajina

Novela Lex Ukrajina

Dne 30. 6. 2022 vstoupila v účinnost novela zákona č. 65/2022 Sb. (tzv. Lex Ukrajina). Novela zpřísňuje podmínky pro udělení dočasné ochrany – nově lze žádost o její poskytnutí podat pouze v jedné zemi a pokud bude žádost podána a ochrana udělena v jiném členském státě EU, dočasná ochrana na území ČR zanikne. K podání žádosti o udělení dočasné ochrany je třeba předložit doklad o ubytování podepsaný poskytovatelem ubytování. Případnou změnu pobytu na území ČR na dobu delší 15 dnů je třeba nahlásit ministerstvu vnitra do 3 pracovních dnů. Novela také změnila podmínky zdravotního pojištění držitelů dočasné ochrany – po uplynutí 150 dnů od udělení dočasné ochrany si její držitelé nově musí hradit pojištění sami nebo se zaevidovat na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. To neplatí pro děti mladší 18 let, studenty do 26 let a osoby starší 65 let (za ty bude pojistné i nadále platit stát). V případě trvalého návratu na Ukrajinu platí povinnost se ze zdravotního pojištění odhlásit, jinak by mohl vzniknout dluh na sociálním zabezpečení, který by znamenal překážku budoucího pobytu na území ČR. Zpřísnily se také podmínky pro vyplácení tzv. humanitární dávky uprchlíkům – pokud jim jsou totiž ubytování, strava a prostředky osobní hygieny poskytovány bezplatně, nárok na dávku nevznikne. Dlouhodobě dávku vyplácet je možné pouze těm, kteří prokáží její potřebnost (i tak ale dávka může být vyplácena nejvýše po dobu 5 měsíců. Změnily se také podmínky nároku na příspěvek pro solidární domácnosti.

Soukromé právo

Právo seznámit se s podklady pro vyúčtování záloh

Nejvyšší soud (NS) v rozsudku ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3141/2021, dovodil, že poskytovatel služeb povinnost umožnit nájemcům bytu a vlastníkům jednotek seznámit se s podklady pro vyúčtování, rozúčtování a stanovení záloh splní pouze tehdy, umožní-li jim nahlédnout do všech relevantních dokladů bez omezujících podmínek tak, aby tito měli reálnou možnost se s nimi seznámit; možnost prostudování podkladů tedy nemůže být omezena či ztížena a nemusí vynakládat nepřiměřené náklady. Tomu musí odpovídat i místo, kde poskytovatel služeb splní svou povinnost (takové místo se má podle NS určit podle obecné úpravy plnění závazků). NS navíc vyslovil, že příjemce služeb nemůže být omezen ani co do četnosti seznámení se s podklady pro vyúčtování. Do podkladů pro vyúčtování může nahlížet i opakovaně. Na druhou však podle NS platí, že ani příjemce služeb, nesmí svého práva zneužívat.

Vyplacení vypořádacího podílu ze zaniklého SJM

NS v rozsudku ze dne 18. 5. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3288/2021, dovodil, že v řízení o vypořádání zaniklého SJM soud nemůže nařídit bez souhlasu účastníků vyplacení částky na vyrovnání vypořádacího podílu ze zaniklého SJM na účet u peněžního ústavu, na kterém je veden společný dluh účastníků. Je-li třeba dlužnou částku splnit bezhotovostním převodem, je na věřiteli, aby poskytl dlužníkovi údaje potřebné ke splnění dluhu. Dlužník volbu účtu u peněžního ústavu, na který má být částka poukázána, nemůže ovlivnit. V projednávané věci šlo o to, že jeden z manželů žádal soud o určení, aby částku určenou na vyrovnání podílů až do celkové výše dluhu ze smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, byl povinen zaplatit na účet, na kterém je tento dluh evidován. NS to ale bez souhlasu druhého z manželů nepodpořil, a to i s přihlédnutím k tomu, že vypořádání SJM nemá účinky vůči třetím stranám, a proto pokud jsou podle smlouvy oba manželé dlužníky, zůstanou jimi i nadále; rozhodnutí o vypořádání se pak promítne do případného regresního nároku.

Přednost skutečné vůle účastníků smlouvy před formálním výkladem

Ve věci rozhodnuté nálezem Ústavního soudu (ÚS) ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. I. ÚS 2337/21, šlo o to, že stěžovatelé uzavřeli smlouvu o dílo a později navíc ještě smlouvu o půjčce se sesterskou společností zhotovitele, která jim na úhradu zálohy zhotoviteli poskytla částku 170 000 Kč. Její zaplacení stěžovatelé (manželé) zajistili vystavením směnky. Smlouva o půjčce obsahovala ustanovení, že pro případ, že stěžovatelé dluh zapůjčiteli nesplatí, zaplatí mu smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z dlužné jistiny. Stěžovatelé u ÚS argumentovali tím, že smlouva o půjčce, kterou uzavřeli, je ve skutečnosti smlouvou o spotřebitelském úvěru, neboť půjčka jim byla poskytnuta bezúplatně jen na dva měsíce, následně již měli platit „smluvní pokutu“, kterou však považovali za skrytý úrok. ÚS dal stěžovatelům za pravdu a dovodil, že při výkladu právního jednání je třeba dát přednost skutečné vůli účastníků smlouvy nad formálním projevem této vůle. Formalismus spočívající toliko ve výkladu smluvního textu z něj samotného bez ohledu na vůli účastníků smluvního vztahu představuje protiústavní zásah do základních práv jednotlivce. Text smlouvy je totiž toliko prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit. Směřuje-li vůle smluvních stran k jinému významu a podaří-li se vůli účastníků procesem hodnocení skutkových a právních otázek ozřejmit, má shodná vůle účastníků smlouvy přednost před doslovným významem textu jimi formulované smlouvy.

K posuzování intenzity porušení pracovních povinností

NS v rozsudku ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. 21 Cdo 2555/2021, dospěl k závěru, že při posuzování míry intenzity porušení pracovních povinností v souvislosti s okamžitým zrušením pracovního poměru může soud přihlédnout rovněž k okolnosti, že se zaměstnanec dopustil několika po sobě následujících porušení pracovních povinností v krátkém časovém rozpětí; jednotlivé skutky přitom nemůže posuzovat odděleně, nýbrž ve vzájemné souvislosti s dalšími vytýkanými porušeními pracovních povinností a jinými rozhodnými skutečnostmi. Jestliže se zaměstnanec dopustil několika porušení pracovních povinností, která by sama o sobě nebyla důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru, může okolnost, že se tak stalo v krátké časové souvislosti, být podkladem pro závěr, že ve svém souhrnu zvyšují míru intenzity porušení pracovních povinností některých z nich natolik, že představují porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem a důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru tak je dán.