Právní aktuality ‣ leden 2020

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti judikatury a legislativy, které vešly v účinnost nebo byly projednávány v několika posledních měsících. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Velká novela zákona o obchodních korporacích

Dne 29. 1. 2020 podepsal prezident republiky velkou novelu zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), která vstoupí v účinnost 1. 1. 2021. V následujících řádcích Vám alespoň stručně představíme některé nejvýznamnější změny, které novela zavádí.

Vklad do základního kapitálu

Zatímco stávající právní úprava vyžaduje pro složení základního kapitálu zřízení zvláštního účtu, od ledna 2021, pakliže základní kapitál nepřesáhne 20 000 Kč, bude možné peněžité vklady splatit i jiným způsobem, např. složením u notáře.

Zastoupení obchodní korporace

Stávající právní úprava i novela umožňuje, aby členem orgánu kapitálové společnosti nebo družstva byla právnická osoba. Novela však pro tyto účely zavádí povinnost takové právnické osoby bez zbytečného odkladu zmocnit jedinou fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala. Taková fyzická osoba bude muset splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce člena voleného orgánu. To také znamená, že daná fyzická osoba bude muset jednat s péčí řádného hospodáře a nebude smět být ve střetu zájmů. Takto zmocněná fyzická osoba bude muset být také zapsána do obchodního rejstříku do 3 měsíců ode dne jejího zmocnění, jinak zanikne nejen vlastní zmocnění, ale i funkce právnické osoby v orgánu společnosti či družstva.

Věcná práva zapisovaná do obchodního rejstříku

Zatímco doposud musely korporace zapisovat do obchodního rejstříku pouze zákaz zcizení či zatížení podílu v obchodní korporaci, byl-li zřízen jako věcné právo, nově budou muset do rejstříku zapisovat všechna věcná práva zřízená k podílu v korporaci (s výjimkou podílů představovaných cenným papírem) – např. předkupní či zástavní právo.

Vyloučení člena statutárního orgánu

Novela zavádí nejvyšší možnou délku vyloučení člena statutárního orgánu až na 3 roky a navíc také zpřísňuje podmínky, pro jejichž nesplnění může být člen statutárního orgánu vyloučen (nově postačí nesplnění jen jedné z daných podmínek a nikoli všech současně jako je tomu doposud).

Vypuštění údajů ze společenské smlouvy

Stávající právní úprava tuto problematiku prakticky neupravovala, proto praxe považovala vypuštění některých údajů ze společenské smlouvy či stanov za jejich změnu, o které musely rozhodnout valná hromada či dohoda všech společníků a rozhodnutí bylo třeba osvědčit veřejnou listinou. Novela v tomto přináší zásadní změnu, když výslovně stanoví, že vypuštění těchto údajů se nepovažuje za změnu společenské smlouvy či stanov a dále připouští možnost, aby společenská smlouva či stanovy svěřily rozhodnutí o vypuštění do působnosti statutárních orgánů.

Převod podílu ve veřejné obchodní společnosti

Zatímco platná právní úprava převod podílu ve veřejné obchodní společnosti výslovně zakazovala, novela ho připouští.

Změna společenské smlouvy

Zatímco doposud bylo možné společenskou smlouvu měnit pouze dohodou všech společníků, nově bude možné ve společenské smlouvě stanovit i jinou možnost, např. že ke změně postačí prostá nebo kvalifikovaná většina společníků.

Konec neaktivních korporací

Novela přináší jistý druh sankce pro neaktivní obchodní korporace. Pokud nebudou dlouhodobě zakládat účetní závěrky do Sbírky listin ve stanovených lhůtách a nepodaří se je nijak kontaktovat, bude možné je ze obchodního rejstříku zcela vymazat. Tím bude postiženy zejm. korporace s tzv. fiktivními sídly či tzv. bílí koně.

Zákon o realitním zprostředkování

Prezident republiky podepsal nový realitní zákon. Mezi hlavní změny, které se realitních zprostředkovatelů dotknou, patří: (1) možnost přijímat úschovy pouze v bezhotovostní formě, navíc i rozšíření práva přijímat úschovy v souvislosti se soudním či exekučním řízením i na exekutory; (2) povinné pojištění realitních zprostředkovatelů; (3) zařazení realitních zprostředkovatelů mezi živnosti vázané (bude tedy nezbytné prokázat odbornou způsobilost pro provozování této živnosti) či (4) zavedení maximální možné výpovědní doby v případě smlouvy uzavřené spotřebitelem a (5) zavedení definice realitního zprostředkování v zákoně.

Zákon o právu na digitální služby

Dne 1. 2. 2020 vstoupí v účinnost zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Hlavním cílem zákona je umožnit fyzickým a právnickým osobám poskytování služeb orgánů veřejné moci elektronicky, tj. formou digitální služby. Vedle obecného práva na poskytnutí digitální služby zákon zakotvuje i vzájemně podmíněnou povinnost orgánu veřejné moci takovou digitální službu uživateli poskytnout. Služby poskytované již nyní digitálně zůstávají zákonem nedotčeny. Vedle využití práva na poskytnutí digitální služby samozřejmě zůstává fyzickým a právnickým osobám právo využít i jiných již existujících způsobů poskytování služby ze strany orgánu veřejné moci podle uživatelovi volby.

Z judikatury

Stavba na sousedním pozemku

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. 8. 2019, č.j. 22 Cdo 4348/2018-233, dospěl k jednoznačnému závěru, že vlastník pozemku nemůže požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby v těsné blízkosti společné hranice pozemků, jestliže soused (stavebník) má platný veřejnoprávní titul (např. stavební povolení) a důvody, pro které by stavba zřizována být neměla, mohl uplatnit ve veřejnoprávním (stavebním) řízení, avšak neučinil tak.

Konkludentní rozvázání pracovního poměru statutárního orgánu

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4344/2017, vykonává-li zaměstnanec v pracovním poměru ke kapitálové společnosti činnost, kterou po svém zvolení vykonává jako statutární orgán (nebo jeho člen) společnosti, zaniká jeho pracovní poměr konkludentní dohodou o rozvázání pracovního poměru, ledaže by si strany ujednaly něco jiného. Tyto závěry se prosadí také v režimu § 66d obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013.

Určení daňového základu při prodeji cenných papírů

Ve sledovaném případě, který rozhodl Nejvyšší správní soud (NSS) dne 19. 12. 2019 (č.j. 2 Afs 4/2019-38), poplatník nakoupil cenné papíry za americké dolary a část z nich následující rok za americké dolary také prodal. Při stanovení daně z příjmu přepočetl příjmy z prodeje jednotným kurzem platným pro daný rok a proti příjmům uplatnil výdaje přepočtené stejným kurzem. Správce daně s tímto postupem nesouhlasil. Podle jeho názoru měly být uplatněné výdaje přepočítány kurzem za rok, ve kterém došlo k jejich vynaložení, tedy v roce nákupu akcií. Podle NSS zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkovi zvolit způsob určení kurzu (jednotný nebo devizový), ale nikoli způsob určení okamžiku ocenění výdaje či příjmu. Podle NSS proto musí poplatník postupovat podle kurzů pro období, kdy mu výdaj či příjem vznikl.

Péče řádného hospodáře při delegaci působnosti jednatele

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 90/2019, jednatel sice nemusí být vybaven všemi odbornými znalostmi, schopnostmi či dovednostmi potřebnými pro výkon veškerých činností spadajících do jeho působnosti. Musí však zařízení záležitosti, k níž je odborné způsobilosti třeba, zajistit takovou osobou, která odborně způsobilou je. Při jejím výběru musí jednatel postupovat řádně tak, jak by činila jiná rozumně pečlivá osoba – zejm. musí jí dát jasné zadání, musí ji řídit a její výkon přiměřeně kontrolovat.