Právní aktuality ‣ leden 2023

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu ledna roku 2023 a předcházejících měsíců roku 2022. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Autorské právo

🟢Novela autorského zákona

Dne 5. 1. 2023 vstoupil v účinnost zákon č. 429/2022 Sb., novelizující autorský zákon v souvislosti s povinnou implementací příslušných unijních směrnic týkajících se digitálního obsahu. Novela proto zpřísňuje pravidla o odpovědnosti za obsah nelegálně nahraný uživateli na servery poskytovatelů služeb pro on-line sdílení obsahu (tj. např. platforem typu Ulož.to). Nově se od nich bude vyžadovat vynaložení nejlepšího úsilí k získání příslušné licence ke chráněnému obsahu, ale také to, aby nahlášený nelegální obsah co nejrychleji smazali a zamezili jeho opětovnému nahrání. V opačném případě se vystavují riziku poměrně vysoké pokuty.

Novela dále posiluje ochranu vydavatelů tím, že zakotvuje povinnost poskytovatelů on-line služeb při výkonu práva užít tiskovou publikaci vůči jejímu vydavateli nezneužívat svého dominantního postavení a zaplatit mu za udělení práva tiskovou publikaci užít přiměřenou odměnu (to se vztahuje zejména na případy užívání tiskových publikací internetovými vyhledávači či sociálními sítěmi). Pokud by se na výši odměny nenašla shoda, může se kterákoli ze stran obrátit na Ministerstvo kultury, které výši odměny určí (jeho rozhodnutí bude moci dále přezkoumat soud). Ve vztahu k vydavatelům pak zákon zavádí princip kolektivní správy na tzv. principu opt-out (tedy vydavatelé se mohou rozhodnout, že kolektivním správcem být zastoupeni nechtějí).

Novela dále rozšiřuje spektrum tzv. zákonných licencí, díky nimž lze užít díla jinak autorsky chráněná i bez souhlasu autora. Nově se zavádí možnost autorská díla volně užít při automatizovaném analyzování textů či dat, zavádí se licence pro užití díla nedostupného na trhu pro instituce kulturního dědictví (např. muzea, archivy), licence pro digitální výuku a rozšiřuje se licence pro vědecké instituce a licence karikaturní.

Novela také přináší úpravu tzv. doplňkových on-line služeb vysílatele, jako je např. možnost současného sledování většího množství pořadů, možnost zpětného zhlédnutí obsahu, apod.

Novela se dotkla také úpravy licenčních smluv obsažené v občanském zákoníku. Nově se zavádí jako kritérium pro určení výše licenčního poplatku skutečná nebo potenciální ekonomická hodnota poskytnuté licence vzhledem k dalším okolnostem případu, zavádí se informační povinnost nabyvatele licence k užití autorského díla nebo uměleckého výkonu výkonného umělce a právo autora a výkonného umělce odstoupit od výhradní licenční smlouvy nebo licenci omezit co do způsobů užití díla nebo rozsahu v případě, kdy nabyvatel licenci vůbec nevyužívá. Nová úprava dále obsahuje možnost autora a výkonného umělce po uplynutí přiměřené lhůty kromě odstoupení od licenční smlouvy také pouze jednostranně ukončit výhradní povahu licence.

Ukrajina

🟢Prodloužení dočasné ochrany

Dne 24. 1. 2023 vstoupila v účinnost novela č. 20/2023 Sb., tzv. Lex Ukrajina. Zákon prodlužuje pobytové oprávnění osobám, kterým byla na území České republiky udělena tzv. dočasná ochrana do 31. 3. 2024 za zákonem stanovených podmínek (zejména je podmínkou to, že Evropská unie dočasnou ochranu nezruší do 4. 3. 2023). Prodloužení vyznačí Ministerstvo vnitra vízovým štítkem nejpozději 30. 9. 2023. Pokud by se cizinec dostavil později, dočasná ochrana se mu neprodlouží a zanikne. Takový cizinec si bude moci o udělení dočasné ochrany požádat znovu, ale přijde o některé benefity poskytované „prvožadatelům“. Novela také rozšiřuje informační povinnost zaměstnavatelů osob s dočasnou ochranou ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení.

Občanské právo

🟢Změna dosavadní rozhodovací praxe týkající se nepřiměřených smluvní pokut

Velký senát civilního kolegia Nejvyššího soudu (NS) se rozsudkem ze dne 27. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, odklonil od dosavadní rozhodovací praxe týkající se moderace nepřiměřených smluvních pokut. Podle názoru velkého senátu nelze při zkoumání přiměřenosti výše smluvní pokuty zkoumat nepřiměřenost vlastního ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě, ale je třeba zkoumat přiměřenost konkrétního nároku na zaplacení smluvní pokuty. Zkoumání přiměřenosti konkrétního nároku na zaplacení smluvní pokuty se má podle NS dít ve třech krocích. Nejdříve je třeba zjistit, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit, poté je třeba se zabývat okolnostmi případu (tj. okolnostmi sjednávání smluvní pokuty, okolnostmi porušení smluvní pokutou zajištěné smluvní povinnosti i okolnostmi nastalými později). Na základě toho musí soudy vyhodnotit, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li na tomto místě soud k závěru o přiměřenosti smluvní pokuty nebo nepodaří-li se mu objasnit rozsah následků porušení smluvní povinnosti tak, aby mohl učinit závěr o nepřiměřenosti, nemůže výši smluvní pokuty snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti.

🟢Valorizace vnosů souvisejících se SJM

NS se v rozsudku ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1172/2022, zabýval určováním hodnoty toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek jednoho z manželů. Tzv. valorizace (tzn. započítání hodnoty vnosu zvýšené podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen) je podle NS přípustná ve dvou případech. Zaprvé, je-li to mezi manžely dohodnuto, zadruhé tehdy, pokud by nezohlednění valorizace bylo v rozporu s dobrými mravy. V opačném případě se započte pouze nevalorizovaná, původní hodnota vnosu. Výše uvedené se podle NS uplatní také při vypořádání vnosu z výlučného majetku do SJM.

Daně

🟢Připravuje se nový zákon o účetnictví

Připomínkovým řízením prošel vládní návrh nového zákona o účetnictví. Předloha dosud nebyla předložena parlamentu k projednání a jakkoli se výsledná podoba přijatého zákona může od té navrhované lišit, dovolujeme si na tomto místě uvést, že by nový zákon o účetnictví (který by v účinnost měl vstoupit 1. 1. 2024) měl klást důraz především na účetní výkaznictví, nikoli na samotné vedení účetnictví a účtování jednotlivých účetních případů. O připravovaných změnách Vás budeme informovat v některém z příštích vydání právních aktualit.

🟢Minimální úroveň zdanění některých společností bude muset zavést i Česká republika

V platnost vstoupila evropská směrnice zajišťující minimální úroveň zdanění. Česká republika bude povinna ji transponovat tak, aby se její pravidla uplatnila na zdaňovací období zahájená po 31. 12. 2023. Cílem směrnice je danění zisku velkých nadnárodních i domácích skupin alespoň 15% sazbou v každém státě, ve kterém společnosti ze skupiny působí. Jde konkrétně o společnosti sídlící v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovanými výnosy ve výši nejméně 750 milionů EUR za alespoň dvě ze čtyř předchozích období. Pokud efektivní daňová sazba společností v jednom státě nedosahuje požadovaných 15 %, vznikne jí povinnost uhradit tzv. dorovnávací daň.