Právní aktuality ‣ listopad 2019

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti judikatury a legislativy, které vešly v účinnost nebo byly projednávány v několika posledních měsících. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Novela katastrální vyhlášky

Dne 1. 1. 2020 vstoupí v účinnost vyhláška č. 301/2019 Sb. měnící stávající katastrální vyhlášku tak, aby byla v souladu s evropským nařízením č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (EDO).

Na základě novely bude moci katastrální úřad zapsat změnu vlastnického nebo jiného věcného práva (např. věcného břemene) na základě EDO, i když v něm nebudou uvedeny práva nebo nemovitosti, kterých se právní nástupnictví týká, za předpokladu, že právní nástupce předloží katastrálnímu úřadu EDO a prohlášení o vzniku práva podle § 66 odst. 4 katastrální vyhlášky.

Kontaktní místo ČNB pro finanční inovace

Od 1. 11. 2019 funguje kontaktní místo ČNB pro finanční inovace (FinTech). Cílem vytvoření kontaktního místa je podpora zavádění inovativních technologií na českém finančním trhu prostřednictvím aktivnější a intenzivnější komunikace s jeho účastníky či zájemci o vstup na něj. Spuštěním kontaktního místa pro FinTech

Portál má sloužit k minimalizování rizik spojených s nepochopením stávajících pravidel ze strany potenciálních tržních subjektů, ale také pomoci vést dialog o nových inovativních obchodních modelech a řešeních. Přístup do kontaktního místa naleznou zájemci přes internetové stránky www.cnb.cz/fintech – zde je umístěn kontaktní formulář.

Z judikatury

K rozsudku pro uznání

Vynesení rozsudku pro uznání může žalobce žádat ve chvíli, kdy žalovaný nárok částečně nebo zcela uzná. Za uznání nároku se považuje také případ, kdy žalovaný je ve věci absolutně nečinný a k nároku se nijak nevyjádřil ani na jednání (nejčastěji tím, že se na ně vůbec nedostavil navzdory řádnému obeslání). Nejvyšší soud vydal dne 29. 7. 2019 rozsudek, č.j. 29 ICdo 108/2018-127, z něhož vyplývá, že soud nevydá rozsudek pro uznání, jestliže by žalobě nebylo možné vyhovět, kdyby byla prokázána všechna žalobní tvrzení (základem pro vydání rozsudku pro uznání mohou být jen taková žalobní tvrzení, která vedou k závěru, že podle nich lze rozsudkem přiznat právě to plnění, kterého se žalobce v žalobě domáhá).

Odpočet DPH při nájmu osvobozeném od DPH

Ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty vyplývá, že nájem je osvobozený od DPH. Pronajímatel se nicméně může s nájemcem dohodnout, že nájemné bude účtováno s DPH.

V předmětném případě, který řešil Nejvyšší správní soud (NSS) šlo o to, že vlastník budovy pronajímal nebytové prostory v přízemí a prvním patře jako osvobozené od DPH, prostory ve druhém patře pak s DPH. Pronajímatel posléze v prvním patře nainstaloval klimatizační jednotku, vůči které uplatnil nárok na odpočet daně. NSS v rozsudku ze dne 7. 10. 2019, č.j. 1 Afs 253/218-45, konstatoval, že oprava klimatizace v prostorách osvobozených od DPH se nijak neprojevila ve druhém patře – tedy prostoru podléhajícím DPH. Neexistovala tudíž souvislost mezi přijatým zdanitelným plněním, tj. opravou klimatizace, a uskutečněným zdanitelným plněním, tj. pronájmem prostor v druhém patře podléhajícím DPH. Společnost žádnou souvislost neprokázala a nesplnila tak podmínky pro uplatnění odpočtu DPH v krácené výši.

Důkaz úředním záznamem

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2019, č.j. 3 As 231/2017-49, vyplývá, že přestupek sice může být prokazován také úředním záznamem o spáchání přestupku, tento záznam ale nesmí být jediným důkazem dokazované skutečnosti. Pokud o přestupku jiný důkaz, než úřední záznam, neexistuje, je na místě provést svědecké výpovědi osob, které se úkony osobně účastnily.

Náhrada nemajetkové újmy způsobené průtahy ve stavebním řízení

Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. II. ÚS 554/18, zastal stěžovatelů, kteří se jako účastníci více než 6 let trvajícího stavebního řízení o úpravě zahrady rodinného domu domáhali náhrady nemajetkové újmy utrpěné délkou řízení a náhrady škody vzniklé v podobě nákladů na právní zastoupení při něm. Ústavní soud odmítl nižšími soudy aplikovanou koncepci tzv. sdílené újmy, v důsledku které jim tyto nepřiznaly náhradu v jimi požadované výši, protože délka stavebního řízení sice způsobila rozvrat manželství stěžovatelů, ale měla i další důsledky, které se u každého ze stěžovatelů projevily jinak. Ústavní soud tedy potvrdil právo obou stěžovatelů na náhradu nemajetkové újmy.

Omluvitelnost omylu při uzavírání smlouvy

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4851/2016, dospěl k závěru, že se smluvní strana může zásadně spolehnout na pravdivost prohlášení druhé strany ve smlouvě. Nejvyšší soud vychází z toho, že se smluvní strana může vůči druhé straně spolehnout na její tvrzení; pokud tato nejsou pravdivá, pak se při splnění dalších podmínek (zejm. vynaložení obvyklé míry opatrnosti) v zásadě může i dovolat neplatnosti. Uvede-li totiž ve smlouvě jedna ze smluvních stran nepravdivé prohlášení, které je s to přivodit omyl druhé smluvní strany ohledně skutečnosti, jež je pro uzavření smlouvy rozhodující, je zpravidla třeba mít za to, že jedná-li druhá smluvní strana důvěřujíc takovému prohlášení, vyvinula obvyklou míru opatrnosti, aby se omylu vyhnula (ledaže by bylo již při uzavírání smlouvy s ohledem na okolnosti konkrétního případu zjevné, že takové prohlášení není pravdivé).