Právní aktuality ‣ listopad 2022

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu listopadu a předcházejících měsíců roku 2022. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Daně

🟢Windfall tax

Prezident podepsal parlamentem přijatý zákon, měnící zákony o daních z příjmů tak, že se jím zavádí tzv. daň z neočekávaných zisků (windfall tax). Daň se bude uplatňovat ve zdaňovacím období let 2023 až 2025. Poplatníky daně budou ti poplatníci daně z příjmů právnických osob, jimž ve zdaňovacím obdobím spadajícím alespoň částečně do let 2023, 2024 a/nebo 2025 poplynou rozhodné příjmy ve výši alespoň 50 milionů Kč, jestliže jde o poplatníky spadající do některé ze tří zákonných kategorií (mj. banky a poplatníky podnikající v energetice, splňující zákonem stanovená příjmová kritéria).

Základ daně z neočekávaných zisků se stanoví jako rozdíl mezi srovnávaným a srovnávacím daňovým základem. Srovnávaným daňovým základem je daňový základ aktuálního zdaňovacího období nebo jeho části spadající do období let 2023 až 2025, a to před uplatněním odčitatelných položek a po vyloučení příjmů ze zahraničí a souvisejících nákladů. Srovnávacím daňový základem je průměr základů daně a daňových ztrát (opět bez vlivu odčitatelných položek a příjmů ze zahraničí) za zdaňovací období započatá od 1. 1. 2018 a skončená do 31. 12. 2021, navýšených o absolutní hodnotu 20 % z tohoto základu nebo ztráty.

Sazba daně bude činit 60 % a uplatní se nad rámec daně z příjmů.

Zálohy na daň se budou platit již ve druhé polovině roku 2023, a to na základě fiktivní daně oznámené správci daně za poslední zdaňovací období skončené před 1. 1. 2023 (tedy například za zdaňovací období roku 2022). Poplatník v oznámení uvede údaje, které by zaznamenal v daňovém přiznání k dani z neočekávaných zisků a na základě toho stanoví výši a periodicitu záloh. Toto oznámení je nutné podat nejpozději do 3. 7. 2023. Po podání prvního daňového přiznání (tedy například za rok 2023) se zálohy stanoví na základě poslední známé daňové povinnosti.

🟢Zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH, změny v paušální dani

Součástí daňového balíčku, kterým se zavádí daň z mimořádných zisků, je také novela zákona o dani z přidané hodnoty, která s účinností od 1. 1. 2023 navyšuje limit pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony Kč. V souvislosti s tím bude možné plátcům, kteří za posledních 12 měsíců po sobě jdoucích nedosáhli obratu alespoň ve výši 2 miliony Kč, registraci k DPH zrušit. Novela přináší i další změny, např. snížení pokut za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášení.

Změny se s účinností od 1. 1. 2023 dotknou také podnikatelů, kteří platí paušální daň z příjmů. Dojde totiž k zavedení tří pásem paušální daně, která budou odstupňována podle výše příjmů. Od pásma se pak bude odvíjet i výše zálohové platby na daň z příjmů a pojistné. Pokud podnikatel nedosáhne předpokládaných příjmů a ocitne se v nižším pásmu, stát mu vrátí část zálohy na daň i na pojistné.

🟢Pokuta za podání kontrolního hlášení za nesprávné zdaňovací období

V rozsudku ze dne 9. 9. 2022, č.j. 5 Afs 281/2021-34, se Nejvyšší správní soud (NSS) zabýval otázkou, zda byla pokuta ve výši 50 000 Kč subjektu, který podal chybně kontrolní hlášení za předešlé období, udělena oprávněně. Podle správce daně podání kontrolního hlášení za jiné zdaňovací období je pro správu daní zcela bezvýznamné, protože v takovém případě již kontrolní hlášení neinformuje správce daně o uskutečněných transakcích v daném zdaňovacím období a neumožňuje mu tak zareagovat na daňové subjekty, u nichž existuje vysoké riziko zkrácení daňové povinnosti. NSS nesouhlasil a vyjádřil, že úlohou pokuty za nepodání kontrolního hlášení je odradit plátce od neplnění povinností podat kontrolní hlášení, což společnost svým jednáním nenaplnila. Podle NSS bylo na správci daně zjistit skutečný smysl podaného kontrolního hlášení ve formě nesprávného souboru, informovat společnost o tom, že u sebe eviduje již podané kontrolní hlášení za jiné období a vyzvat ji k předložení hlášení za správné období.

Energetická krize

🟢Kompenzace nákladů na energie pro velké podniky

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo 2. 11. 2022 první výzvu pro velké firmy na pomoc se zvýšenými náklady na plyn a elektřinu podle tzv. Dočasného krizového rámce Evropské komise (DKR). Žádosti bude resort přijímat od 15. 11. 2022 do 31. 1. 2023. Na pomoc je připraveno 30 mld. Kč, alokace však může být upravena. Přijímání žádostí v rámci výzvy může skončit již před tímto datem, a to zejména v případě vyčerpání alokace. Žádost je tedy třeba připravit a podat co nejdříve. Žádost mohou podat subjekty, které mají odběrná místa připojená k distribuční soustavě elektřiny nebo plynu, na které se nevztahuje zastropování cen podle nařízení vlády č. 298/2022 Sb. o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, a to prostřednictvím informačního systému AIS MPO. Výše dotace v této výzvě je pro všechny oprávněné žadatele 30 % způsobilých nákladů a až 45 milionů korun. Energeticky náročné podniky, které jsou v provozní ztrátě, mohou zažádat až o 200 milionů korun.

Ukrajina

🟢Sankční zákon

Senát Parlamentu ČR v současnosti projednává vládní návrh sankčního zákona (tzv. Magnitského zákona). Jeho přijetí lze tak očekávat v nejbližší době. Návrh upravuje podrobnosti zařazování subjektů na tzv. vnitrostátní sankční seznam. O zařazení na sankční seznam a změnách v zápisu, včetně výmazu subjektu z něj má rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničních věcí. Proti zápisu bude moci dotčený subjekt podat námitky, popř. pak správní žalobu, které však nepůjde přiznat odkladný účinek. Vůči subjektu zařazenému na vnitrostátní seznam bude možné zavést stejná omezující opatření jako podle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcích (např. zákaz dovozu, vývozu či úplného poskytování služeb v určitých odvětvích).

🟢Navýšení příspěvků pro ubytovatele ukrajinských uprchlíků

S účinností od 1. 11. 2022 se na základě vládního nařízení zvýšila výše paušální náhrady nákladů registrovaných ubytovatelů na ubytování za ubytovanou osobu prchající před invazí vojsk Ruské federace na území Ukrajiny, a to na 300 Kč za noc při zajištění dočasného nouzového přístřeší nebo ubytování ve školských zařízeních či v zařízení, jehož provozovatelem, je územní samosprávný celek nebo jím zřízená právnická osoba, resp. na 350 Kč ve všech ostatních případech.

🟢Změna nařízení vlády o pracovní migraci

S účinností od 1. 11. 2022 vláda rozhodla o  snížení kvóty generálního konzulátu ve Lvově pro přijímání žádostí o zaměstnanecké karty o 2 000 žádostí. V návaznosti na došlo k navýšení kvóty pro příjímání žádostí na zastupitelských úřadech v jiných, zejm. postsovětských zemích. Na druhou stranu však vláda rozhodla o prodloužení účinnosti nařízení o mimořádném pracovním vízu pro státní občany Ukrajiny až do roku 2025. O mimořádné vízum mohou občané Ukrajiny žádat výhradně na českém generálním konzulátu ve Lvově. Kvóta činí maximálně 1 500 žádostí ročně.

Rodinné právo

🟢Vliv změny bydliště dítěte do zahraničí na příslušnost soudu

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se v případu projednávaném pod sp. zn. C-572/21 zabýval otázkou toho, jaký vliv na příslušnost soudu má přenesení obvyklého bydliště dítěte v průběhu soudního řízení do třetího státu, který je smluvní stranou Haagské úmluvy o ochraně dětí z roku 1996. SDEU dospěl k závěru, že pokud dojde v průběhu řízení týkajícího se dítěte k legálnímu přenesení jeho obvyklého bydliště do třetího státu (v daném případě ze Švédska do Ruska), příslušnost soudu na území členského státu EU nadále netrvá. Trvá tedy jen v případě nelegálního přenesení, tj. v případech významné změny bydliště dítěte, ať již pramení z neznalosti, rodičovské obstrukce nebo agresivní procesní strategie.

Ochrana osobních údajů

🟢Plošné a nerozlišující uchovávání údajů za účelem stíhání trestné činnosti

V kauze SpaceNet a Telekom Deutschland (C-793, 794/19) rozhodované nedávno SDEU napadly dvě německé společnosti slučitelnosti německé úpravy ukládající povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje svých zákazníků, mj. za účelem stíhání zvlášť závažné trestné činnosti, s unijním právem. Německé soudy s tímto jejich názorem nesouhlasily a poukázaly při tom za to, že německá úprava se vztahuje na menší množinu údajů, požaduje velmi krátkou dobu pro uchovávání dat a navíc zaručuje účinnou ochranu před riziky zneužití uchovávaných dat. SDEU ale dal nakonec za pravdu stěžovatelům. Uzavřel, že ani cíl boje proti závažné trestné činnost neospravedlňuje opatření ukládající plošné a nerozlišující uchovávání provozních a lokalizačních údajů, jelikož toto překračuje meze nezbytnosti, a není tak v demokratické společnosti odůvodněné. Podle SDEU totiž i ze širokého souboru provozních a lokalizačních údajů lze sestavit profil subjektu údajů. Zohlednil, že povinnost uchovávat tyto údaje německá právní úprava vztahuje na téměř všechny uživatele telekomunikačních služeb. Z tohoto důvodu, navzdory velmi krátké době uchovávání dat, představuje podle SDEU závažný zásah do práv subjektů údajů, který nelze ospravedlnit ani sledováním prevence a boje proti závažné trestné činnosti.

🟢Únik osobních údajů z policejní databáze

Evropský soud se v řízení o stížnosti č. 36584/17 (M. D. a ostatní proti Španělsku) zabýval případem domnělého úniku osobních údajů stěžovatelů z policejní databáze.

Stěžovateli byla skupina 20 soudců, kteří roku 2014 vyjádřili podporu katalánskému hnutí za nezávislost. Aniž by byli podezřívání z trestné činnosti, policie o nich vypracovala zprávu pro policejního prezidenta, obsahující jejich osobní údaje, fotografie a politické názory. Krátce poté o stěžovatelích vyšel očerňující článek v novinách. Podle stěžovatelů musely být jejich osobní údaje obsažené v článku převzaty z interních databází policejních složek. Proto podaly mimo jiné podnět španělskému úřadu pro ochranu osobních údajů k prověření postupu ministerstva vnitra i dotyčných novin. Úřad porušení zákona neshledal. ESLP nesouhlasil a poukázal na to, že španělská policie neměla k sepsání zprávy obsahující osobní údaje stěžovatelů žádné oprávnění, jestliže tito nebyli podezřívání z trestné činnosti. K úniku osobních údajů stěžovatelů pak ESLP podotkl, že jakkoli nebyl únik dat spolehlivě objasněn, je zřejmé, že unikly údaje, ke které měly přístup pouze španělské úřady, a že za únik tedy nese odpovědnost španělský stát, který navíc ani podle ESLP nezajistil účinné vyšetřování úniku informací o stěžovatelích, když zejména nevyslechl policejního prezidenta jako adresáta původní policejní zprávy. Tím došlo podle ESLP k porušení článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, zaručujícího ochranu soukromí.

Trestní právo

🟢Proces bez výslechu oběti znásilnění v hlavním líčení je spravedlivý

ESLP se ve vztahu k České republice zabýval nedávno dvěma stížnostmi (č. 32193/16 a 32637/16). Stěžovatelé byli roku 2011 obviněni z účasti na trestném činu znásilnění, který poškozená ohlásila bezprostředně po jeho spáchání. Poškozená byla při činu pod vlivem alkoholu, navzdory tomu si však události dobře vybavovala. V hlavním líčení nebyla schopna v přítomnosti stěžovatelů vypovídat a opakovaně zkolabovala. Soudy za dané situace připustily jako důkaz její výpověď z přípravného řízení, na jejímž základě došlo k odsouzení obou stěžovatelů. I když stěžovatelé neměli příležitost vyslechnout poškozenou na hlavním líčení, nebyla dle ESLP narušena spravedlnost řízení jako celku. U výslechu poškozené v přípravném řízení byl totiž i obhájce stěžovatelů, což představuje významnou procesní záruku. Poškozená popsala události opakovaně velmi podrobně a konzistentně. Její verzi událostí podporovaly i další důkazy, zejména výpovědi svědků, kterým se svěřila bezprostředně po činu, i znalecké posudky. Ke čtení protokolu o výpovědi poškozené z přípravného řízení nadto soudy přistoupily až po neúspěšných pokusech vyslechnout ji na hlavním líčení. Námitky stěžovatelů proto ESLP prohlásil za zjevně neopodstatněné a stížnost odmítl.

Odškodňování cestujících v letecké přepravě

🟢Právo na náhradu škody vzniká i v případě zpoždění navazujících letů

SDEU se v rozsudku ze dne 6. 10. 2022, C-436/21 (flightright GmbH v. American Airlines) vyslovil pro významné posílení práv cestujících v letecké přepravě a současně zdůraznil roli cestovních kanceláři při prodeji letenek. Cestujícím tak vznikne právo na náhradu škody i v případě zpoždění navazujícího letu zajišťovaného různými provozujícími leteckými dopravci, kteří nejsou vázáni zvláštním právním vztahem. Postačí, že tyto lety spojila cestovní kancelář do jedné letenky a cestujícímu naúčtovala celkovou cenu. V daném případě si cestující objednal letenku ze Stuttgartu do Kansas City. Nešlo o přímý spoj a zpoždění nabral až let mezi Filadelfií a Kansas City. Cestující se domáhal jednorázové kompenzace 600 € navzdory tomu, že zpožděný let sám o sobě nespadal do působnosti evropského nařízení, neboť nešlo o let z letiště na území EU a evropská aerolinka, se kterou přiletěl do Filadelfie, neměla se společnosti American Airlines operující let z Filadelfie, žádný právní vztah. SDEU uvedl, že o „přímo navazující lety“ ve smyslu evropského nařízení jde i tehdy, když sice letecké společnosti nejsou vázány zvláštním právním vztahem, ale jimi provozované lety byly spojeny cestovní kanceláří, jež účtovala celkovou cenu a vystavila za tuto přepravu jedinou letenku. Cestující, který odlétal z letiště na území EU, jehož let do místa určení posledního letu (tzn. v daném případě Kansas City) byl zpožděn při příletu alespoň o tři hodiny, má tedy právo na náhradu škody.

🟢Dokazování v řízení o náhradě škody za zpožděný let

Ústavní soud (ÚS) se v nálezu ze dne 25. 10. 2022, sp. zn. I. ÚS 1768/22, zastal cestujících domáhajících se po společnosti Smartwings, a. s., zaplacení náhrady za zpoždění letu z Antalye do Prahy o více než 3 hodiny. Letecká společnost se bránila tím, že let nedosáhl více jak tříhodinového zpoždění, protože podle listiny o záznamu letu letadlo v Antalyi přistálo krátce před uplynutím tříhodinové lhůty. Stěžovatelé poukazovali na to, že čas příletu letadla předchází otevření dveří letounu, které se otevřely a nástup tak začal v okamžiku, kdy zpoždění již tři hodiny činilo. ÚS uzavřel, že má-li být jediný klíčový podklad k prokázání délky zpoždění letu v cílovém místě pouze záznam o provedení letu vypracovaný aerolinkou, která má možnost s údaji zapisovanými do takového záznamu volně disponovat dle svých zájmů, je takový postup odporující smyslu a účelu právní úpravy. Ten spočívá v ochraně cestujících jako slabší smluvní strany.