Právní aktuality ‣ prosinec 2020

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti judikatury a legislativy z průběhu prosince a předchozích měsících roku 2020. O dalších změnách Vás budeme informovat i v průběhu následujícího roku.

Brexit

Právo použitelné po brexitu

Spojené království od 31. 1. 2020 není členem EU. Do 31. 12. 2020 platilo přechodné období, do kdy na území Spojeného království ještě platilo unijní právo. Právě datum 31. 12. 2020 je pro aplikaci nejrůznějších právních předpisů klíčové.

Soudní řízení a rozhodnutí

V soudních řízeních zahájených do 31. 12. 2020 včetně, jejichž účastníkem je britský subjekt, bude mezinárodní příslušnost posuzována podle dosavadní úpravy (tj. i podle nařízení Brusel I bis). V řízeních zahájených 1. 1. 2020 a později se příslušnost soudů určí podle unijních nástrojů, jde-li v řízení o tyto nástroje (vč. rodinného práva) – postačí tedy „unijní“ prvek v podobě jednoho z účastníků. V ostatní řízeních se příslušnost soudu určí podle vnitrostátních předpisů státu, ve kterém bylo řízení zahájeno. Co se týče volby soudu, ta bude od 1. 1. 2021 s britskými partnery možná na základě Haagské úmluvy o volbě soudu, k níž Spojené království v září 2020 narychlo kvůli brexitu přistoupilo. Pokud jde o uznání a výkon rozhodnutí, platí, že rozhodnutí vydaná do 31. 12. 2020 včetně bude možné uznat a vykonat podle evropského práva.

Právní vztahy

Ve smluvních závazkových vztazích bude možné i po brexitu aplikovat nařízení Řím I., neboť toto nařízení je univerzálně použitelné (právo určené podle článku 2 nařízení Řím I. je použitelné bez ohledu na to, zda jde právem některého z členských státu EU či nikoliv). U mimosmluvních závazkových vztahů (zejm. při uplatňování nároků na náhradu škody) se uplatní nařízení Řím II. jen pokud jde o skutečnosti vedoucí ke vzniku škody, které nastaly před koncem přechodného období. Výživné po 1. 1. 2021 podléhá úpravě Haagské úmluvy o mezinárodním vymáhání výživného. Pokud jde o insolvence, unijní nařízení o insolvenčním řízení se použije v řízeních zahájených nejpozději 31. 12. 2020 včetně. Později už bude aplikována úprava mezinárodního práva soukromého státu, jehož soud řízení vede.

Daně a cla

V oblasti daní se věci mají následovně. Britští daňoví rezidenti, kteří budou mít ze zdrojů na území ČR více než 90 % svých celosvětových příjmů, uplatní v českém daňovém přiznání pouze základní slevu na poplatníka a nebudou si moci snížit daňový základ o dary na charitativní účely a uplatnit slevu na vyživované dítě či na druhého manžela. U právnických osob se podíly na zisku vyplácené z ČR do Spojeného království stávají předmětem srážkové daně. V platnosti zůstává smlouva o zamezení dvojímu zdanění mezi ČR a Spojeným královstvím. Výhody založené evropskými předpisy většinou nebude možné již dále využívat. Při platbách českého daňového rezidenta rezidentu ze Spojeného království bude český rezident povinen zajistit daň. Do 31. 3. 2021 je možné přes portál české finanční správy podat žádost o vrácení DPH, která byla do 31. 12. 2020 zaplacena na území Velké Británie. O vrácení daně zaplacené v roce 2021 je možné požádat britskou finanční správu. Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2021 bude třeba Spojené království jako nečlenský stát EU (s výjimkou Severního Irska) považovat za třetí zemi, budou se vzájemného obchodu také týkat cla. Obchodníci, kteří obchodují s Velkou Británií si tak musí zažádat o přidělení nového čísla EORI. Štědrovečerní dohoda mezi EU a Velkou Británií zavádí preferenční systém, který umožňuje dosáhnout na nulovou sazbu cla jestliže zboží bude mít k dispozici dokumenty prokazující původ zboží v EU nebo Velké Británii, v opačném případě bude vyměřeno clo podle Společného celního sazebníku EU.

Daně

Daňový balíček 2021

Dne 1. 2. 2021 vstoupí v účinnost daňový balíček na rok 2021 (zákon č. 609/2020 Sb.). Pokud jde o hlavní změny, které s sebou přináší, pak jde bezesporu o zrušení superhrubé mzdy spolu se zavedením progresivní sazby daně (15% sazba se uplatní do 48násobku průměrné mzdy, 23% sazba u základu daně nad 48násobek průměrné mzdy), dále o zvýšení slevy na poplatníka o 3 000 Kč pro rok 2021 a o další 3 000 Kč pro rok 2022, o zrušení limitu u daňového zvýhodnění na dítě, zavedení stravovacího paušálu a změny v odpisování dlouhodobého majetku (jde např. o zvýšení hodnotové hranice pro hmotný majetek ze 40 na 80 000 Kč a urychlení odpisu investic obnovením možnosti mimořádných odpisů) a zvýšení limitu pro oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí na 300 000 Kč za měsíc (do ročního oznámení se pak zahrnou jen příjmy za měsíce, ve kterých byl limit překročen). Zavádí se také zveřejňování účetní závěrky ve sbírce listin obchodního rejstříku prostřednictvím přiznání k dani z příjmů právnických osob. Změny se dotkly také DPH u nájmu nemovitých věcí. V případě některých nemovitostí (zejm. obytných prostor) se vlastník nově nemůže rozhodnout, zda v případě jejich nájmu jinému plátci DPH uplatní DPH na výstupu či nikoliv. U daně z nemovitých věcí nově budou obce moci stanovovat odlišné místní koeficienty pro své jednotlivé části a to navíc i v desetinných místech.

Dovoz ze třetího státu bez nároku na odpočet DPH

Soudní dvůr EU (SDEU) v rozsudku ze dne 8. 10. 2020 ve věci C-621/19 Weindel Logistik Service rozhodl, že při neexistenci přímé souvislosti mezi poskytnutou službou a DPH splatnou při dovozu není nárok na odpočet DPH při dovozu. Ve sledovaném případě šlo o slovenskou společnost, která přebalovala zboží svých zákazníků tak, aby vyhovovalo obalům pro trhy, pro které bylo zboží určeno. Společnost Weindel přebalila zboží pro svého švýcarského zákazníka, zaslala mu je zpět a z dovozu uplatnila nárok na odpočet DPH. Slovenský správce daně tento nárok zpochybnil, protože nešlo o zboží ve vlastnictví společnosti Weindel, ale jejího švýcarského zákazníka, a také proto, že zboží společnost Weindel nevyužila v rámci své ekonomické činnosti. SDEU dal slovenskému správci daně za pravdu. Podle soudu společnosti Weindel vystupovala pouze jako poskytovatel služby, aniž by bylo zřejmé, že by dovážené zboží pořizovala nebo nesla dovozní náklady. SDEU neshledal přímou souvislost mezi poskytovanou službou a DPH splatnou při dovozu. Jinými slovy, jestliže dovozce dováží zboží, ale není jeho vlastníkem, nemá nárok na odpočet DPH při dovozu, ledaže by snad náklady na dovoz byly zahrnuty v ceně navazujících plnění pro dovozcovi zákazníky.

Rozhodčí řízení

Podjatost rozhodce důvodem zrušení rozhodčího nálezu

Nejvyšší soud (NS) se ve své nedávné judikatuře (např. rozsudek ze dne 18. 11. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1337/2019) zabýval možnými nepravostmi při sjednávání rozhodčích doložek, a to zejm. u spotřebitelských smluv. Podle NS podjatost rozhodce nebo osoby jej určující sama o sobě neplatnost rozhodčí doložky uzavřené za účinnosti nového občanského zákoníku nezpůsobuje. Skutečnost, že však věc projednal a rozhodl vyloučený rozhodce, může být důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu, a to v případě, když strana rozhodčího řízení o okolnostech jeho vyloučení nevěděla a nemohla je proto v rozhodčím řízení uplatnit.