Právní aktuality ‣ říjen 2021

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu října a předcházejících měsíců roku 2021. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Daňové právo

Prominutí DPH při dodání plynu či elektřiny

Podle § 260 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, může ministr financí mj. při mimořádných událostech vydat rozhodnutí o tzv. daňovém pardonu. V souvislosti se současnou situací na trhu s energiemi vydala ministryně financí dne 20. 10. 2021 právě takové rozhodnutí, jímž prominula DPH při dodání plynu či elektřiny a při jejich dovozu. Daňový pardon se vztahuje na všechna dodání uskutečněná v průběhu listopadu a prosince 2021 a zálohové platby na dodání přijaté v těchto měsících. Rozhodnutí ministryně financí nijak neomezuje okruh osob, na které se daňový pardon vztahuje – vztahuje se tedy na domácnosti i podniky a všechny ostatní plátce DPH. V případě odečtu uplatněném v uvedeném období dojde k prominutí daně i u dodávek, které byly fyzicky dodány dříve, pokud nebyly kryty zálohovými platbami, protože k uskutečnění zdanitelného plnění dochází odečtem spotřeby z měřícího zařízení. V souvislosti s nynější situací na trhu s energiemi vláda zároveň schválila návrh novely zákona o DPH, který by měl dodávky plynu či elektřiny osvobodit od daně na celý rok 2022.

Z judikatury

Úhrada na nezveřejněný bankovní účet nezakládá vždy ručení příjemce zdanitelného plnění

Nejvyšší správní soud (NSS) v rozsudku ze dne 24. 8. 2021, č.j. 2 Afs 382/2019-38, zamítl kasační stížnost Odvolacího finančního ředitelství a přiklonil se tak k právnímu názoru daňového subjektu. V daném případě požadoval správce daně po daňovém subjektu úhradu DPH, která nebyla odvedena jeho dodavatelem, z titulu ručení. NSS poukázal na to, že ručení z neodvedenou daň nevzniká jen na základě úhrady za plnění na bankovní účet vedený na Slovensku. NSS tak rozšířil svoji judikaturu o tom, že ručení nevzniká automaticky jen z titulu úhrady za zdanitelné plnění na bankovní účet, který není oficiálně zveřejněn správcem daně, i na bankovní účty vedené v zahraničí. Ručení v obou případech může vzniknout jen pokud bude prokázáno, že daňový subjekt věděl nebo mohl vědět, že daň nebude řádně odvedena (tedy musí být splněna podmínka tzv. vědomostního testu).

Výměna akcií při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů přerušuje časový test

NSS se v rozsudku ze dne 31. 8. 2021, č.j. 8 Afs 246/2019-67, přiklonil k názoru zastávanému již v minulosti některými správními soudy, že výměna akcií při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů přerušuje časový test. V projednávané věci šlo o akciovou společnost, jejíž valná hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů a zároveň o výměně akcií za nové s vyšší jmenovitou hodnotou. Akcie následně jejich vlastník prodal, ale příjem z prodeje akcií nechtěl zdanit z důvodu nepřerušení časového testu. NSS následně potvrdil právní názor soudu prvního stupně, podle kterého navýšení základního kapitálu formou zvýšení jmenovité hodnoty akcií při jejich výměně, popř. jejich okolkováním, přerušuje časový test pro osvobození příjmu z prodeje cenných papírů, byť akcionář formálně nové akcie nenabývá. Nepřerušení časového testu se podle NSS vztahuje jen ke konkrétní situaci uvedené v zákoně, pod kterou daný případ nelze podřadit. Příjem z prodeje akcií v takovém případě tedy je potřeba zdanit.

Odklon NSS od názoru GFŘ k pořízení majetku „na klíč“ ve prospěch plátce DPH

NSS řešil kauzu, ve které správce daně zamítl nárok na odpočet kolínské nemocnice z důvodu neprokázání přímé vazby nákupu převážně zdravotnického materiálu na konkrétní zdanitelné výstupy. NSS v rozsudku ze dne 6. 9. 2021, č.j. 2 Afs 232/2020-70, potvrdil že důkazní břemeno pro prokázání nároku na odpočet leží na straně daňového subjektu. Zabýval se však také tím, že nemocnice pořídila dlouhodobý majetek formou „na klíč“. K takovému způsobu pořizování dlouhodobého majetku vydalo Generální finanční ředitelství (GFŘ) informaci, podle které se majetek, který si plátce nechal vyrobit, postavit nebo vytvořit jinou osobou a na jehož vytváření se nepodílel, nepovažuje za dlouhodobý majetek. NSS se však od tohoto názoru GFŘ odchýlil a uzavřel, že také v případě pořízení dlouhodobého hmotného majetku formou „na klíč“ se může jednat o majetek vytvořený vlastní činností.

Přestávka v práci jako pracovní doba

Soudní dvůr Evropské EU (SDEU) vydal dne 9. 9. 2021 rozsudek ve věci X. R. proti Dopravnímu podniku hl. m. Prahy, a.s. (C-107/19). Šlo o spor bývalého zaměstnance dopravního podniku, který zde byl zaměstnán jako hasič. Pracoval v třísměnném režimu a jeho pracovní doba zahrnovala dvě 30minutové přestávky, během kterých ale zaměstnanec musel být do dvou minut připraven k výjezdu k zásahu. Doba přestávek však byla do pracovní doby započítána jen tehdy, pokud v jejím průběhu k výjezdu skutečně došlo, jinak za dobu přestávky mzda nebyla vyplácena. SDEU takto pojatou přestávku materiálně posoudil jako držení pracovní pohotovosti a tu podřadil pod pojem pracovní doby. SDEU uzavřel, že okolnost, že v praxi dochází k přerušení přestávky a realizaci pracovní pohotovosti jen zřídka, nemůže odůvodnit její kvalifikaci jako doby odpočinku. SDEU k tomu podotkl i to, že vědomí zaměstnance o možnosti přerušení přestávky a z toho plynoucí nejistota, jej může stavět do stavu trvalé ostražitosti, a tím ho omezovat při nakládání s volným časem.

Nutno podotknout, že takřka identickou kauzu nedávno projednával také Ústavní soud (v ní šlo o hasiče zaměstnaného u pražského letiště). Ten ve svém nálezu ze dne 18. 10. 2021, sp. zn. II. ÚS 1854/20, vyšel právě z tohoto rozsudku SDEU, a uzavřel ve stejném duchu, že pokud zaměstnanec zůstává během přestávky zaměstnavateli k dispozici, náleží mu za tento čas odměna. Právní názor SDEU tedy již pronikl i do judikatury českých soudů.

K posuzování včasnosti podání učiněného prostřednictvím e-mailu

Ústavní soud (ÚS) vydal dne 7. 9. 2021 plenární stanovisko, sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21, ve kterém se vyjádřil k posuzování včasnosti elektronického podání učiněného prostřednictvím e-mailu. Podle ÚS je třeba včasnost takového podání posuzovat k okamžiku, kdy podání dojde soudu, nikoli kdy je podatelem odesláno. ÚS ale zároveň vyslovil, že pokud podatel věrohodně prokáže, že jeho e-mailové podání nebylo předáno soudu včas z důvodů technických závad způsobených na straně provozovatele e-mailového serveru Ministerstva spravedlnosti či soudu, které podatel nemohl očekávat, nelze takovou skutečnost klást podateli k tíži a jeho podání odmítnout pro opožděnost. Okolnosti na straně podatele však vliv na posouzení otázky včasnosti mít nemohou. Pro posouzení včasnosti není relevantní ani skutečnost, zda e-mailové podání obsahuje zaručený elektronický podpis.