Právní aktuality ‣ srpen 2020

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu srpna a předcházejících měsíců roku 2022. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Z legislativy

Zákon o úsporném tarifu pro domácnosti

Prezident republiky podepsal dne 1. 8. 2022 novelu energetického zákona, která zavádí tzv. úsporný tarif za účelem pomoci domácnostem s vysokými cenami energií.

Má se tak stát prostřednictvím dotací ve prospěch dodavatelů energií, kteří mají o přijatou dotaci snížit účty nebo zálohy. Výše podpory se bude odvíjet od způsobu vytápění domácností (tedy od výše spotřeby energií) a bude se týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen, podpora se naopak nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů.

Vyplácení podpory by mělo probíhat ve dvou vlnách formou snížení konečné ceny za energie; první snížení se na vyúčtování projeví na začátku topné sezóny, druhá „masivnější“ finanční pomoc bude následovat od 1. února 2022. Od 1. 10. 2022 dojde také k odpuštění poplatků za podporované zdroje energií.

Na základě schválené novely bude Ministerstvo průmyslu moci také vyhlásit mimořádný stav nouze s vyhlášením posledního odběrového stupně pro celé území státu a některými omezeními. Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou sami platí. Pokud však dodavatel zvýší zákazníkovi cenu během stavu nouze nebo mimořádného stavu, bude o tom muset informovat pouze na internetu, tím se bude mít za to, že zdražení zákazníkovi řádně oznámil. Zákazník pak může ve lhůtě deseti dní takovou smlouvu vypovědět.

Zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek

S účinností ode dne 15. 9. 2022 byl vyhlášen zákon č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek, kterým se do českého práva transponuje evropská směrnice č. 2018/1808. 

Nový zákon řeší zejména otázku odpovědnosti za šíření škodlivého obsahu na platformách jako YouTube nebo Tik Tok.  Videa nahrávají a často také tvoří samotní uživatelé a odpovědnost poskytovatelů je omezená – za nahraný obsah totiž odpovídají pouze v případě, že ví, anebo vědět mohou, že nahraný obsah je protiprávní. Na pouze škodlivý, ovšem ne protiprávní obsah se tato odpovědnost nevztahuje.

S příchodem zákona se však pravidla částečně mění, neboť zákon ukládá poskytovatelům platformy pro sdílení videonahrávek povinnost přijmout dostatečná opatření s cílem chránit nezletilé před videonahrávkami, které mohou ohrozit jejich vývoj a veřejnost pak před nahrávkami podněcujícími k násilí. Těmito opatřeními se rozumí zejména nastavení jasných pravidel sdílení a zavedení možnosti oznamovat platformě škodlivý obsah.

Zákon také reguluje, jaká reklama se uživatelům může zobrazit. Poskytovatelé služeb platforem pro sdílení videonahrávek se sídlem v České republice se zároveň musí zapsat do seznamu vedeného Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, která jejich činnost bude napříště dozorovat a rozhodovat o přestupcích za porušení tohoto zákona.

Nutno však podotknout, že teritoriální působnost zákona je omezena pouze na Českou republiku, proto na zahraniční platformy se bude vztahovat úprava platná ve státech, kde sídlí. Úprava transponované směrnice tak v podstatě nedosáhne na platformy, které nejsou určené uživatelům v Evropské unie.

Novela zákona o evidenci skutečných majitelů

Prezident republiky podepsal novelu zákona o evidenci skutečných majitelů (ZESM), kterou parlament přijal v reakci na výtky ohledně nedostatečné transpozice tzv. páté AML směrnice.

Novela s účinností od 1. 10. 2022 mění a rozšiřuje definici skutečného majitele. Nově bude za skutečného majitele považovaná každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání. V návaznosti na tuto novou definici zákon stanoví nová kritéria určující, kdo právnickou osobu nebo právní uspořádání (např. svěřenský fond) vlastní nebo kontroluje. Nově nepůjde jen o osobu s koncovým vlivem, ale postačí naplnit jedno z kritérií uvedených v novelizovaném § 4.

ZESM se původně nevztahoval mj. na školské právnické osoby, politické strany, církve či odborové organizace. Tato výjimka se nově uplatní jen za předpokladu, že v nich bude vykonávat rozhodující vliv stát nebo územně samosprávný celek. Novela také přichází se změnou některých pojmů, které se však do stávající evidence propíší automaticky.

Entity, které splnily evidenční povinnost podle dosavadní právní úpravy nebo na něž se tato povinnost bude nově vztahovat, budou mít na přizpůsobení údajů Novele ZESM lhůtu šesti měsíců, po kterou se na ně nebudou vztahovat negativní následky nesrovnalostí v Evidenci.

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím

S účinností k 1. 9. 2022 vstoupí v účinnost novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, která transponuje evropskou směrnici o otevřených datech.

Novela zavádí povinnost poskytovat informace nově také veřejným podnikům v odvětví dopravy a veřejných služeb ovládané státem nebo územně samosprávným celkem. Povinnost zveřejňovat některé informace otevřeně, bez žádosti, se nově rozšiřuje tzv. dynamická data či informace o platech a odměnách veřejných funkcionářů.

Novela dále zavádí nový tzv. odpírací důvod – nově bude možné odmítnout poskytnutí informace z důvodu zneužití práva (tj. typicky v případech tzv. šikanózních žádostí podávaných např. stovkami žadatelů najednou s cílem paralyzovat činnost úřadu).

Z judikatury

Zohlednění ruské invaze na Ukrajinu při rozhodování o mezinárodní ochraně

Nejvyšší správní soud (NSS) v rozsudku ze dne 10. 3. 2022, č.j. 10 Azs 537/2021-31, vyslovil, že ruská invaze na Ukrajinu může být podle okolností konkrétního případu výjimečnou skutečností, ke které může NSS jinak vázaný skutkovým stavem panujícím v době rozhodnutí krajského soudu, přihlédnout i tehdy, jestliže nastala až po rozhodnutí krajského soudu. Může k ní přitom přihlédnout nejen v případě žádostí ukrajinských uprchlíků prchajících před válkou, protože v projednávaném případě šlo o kauzu rusky mluvícího a prorusky orientovaného občana Ukrajiny, který Ukrajinu opustil v obavě z pronásledování ze strany ukrajinských vládních sil.

Výše náhrady nákladů nutných k uvedení poškozené věci v předešlý stav

Nejvyšší soud (NS) v rozsudku ze dne 16. 5. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2651/2021, vyslovil, že zákonné ustanovení preferující náhradu škody uvedením poškozené věci do původního stavu, je třeba vykládat tak, že uvedení do původního stavu musí být možné nejen fakticky (musí existovat způsob opravy), právně, ale i ekonomicky – to znamená, že oprava musí být smysluplná při současném přihlédnutí k poměrům poškozeného a jeho zájmu na zachování neporušitelnosti vlastnictví konkrétní věci.

Zcela obecně lze považovat za přípustné zhruba 30% překročení celkové obvyklé ceny poškozené věci, neboť více jak o třetinu vyšší náklady na opravu věci oproti její obecné ceně před poškozením již zpravidla představují nepoměrně vysoké náklady a znamenají příliš drahou a v důsledku toho i ekonomicky neefektivní opravu věci. Lze proto uzavřít, že cena opravy vyčíslená nad třetinové převýšení obvyklé ceny věci před poškozením představuje zpravidla překážku pro náhradu škody uvedením do předešlého stavu, tzv. hospodářskou nemožnost tohoto způsobu plnění ve smyslu § 2951 odst. 1 věty první občanského zákoníku.

Podmínky odpovědnosti ručení jednatele za dluhy společnosti

NS ve svém červnovém rozhodnutí vyjádřil k ručení jednatele za dluhy vzniklé v důsledku porušení jeho povinnosti péče řádného hospodáře, které se na společnosti nepodaří vymoci. Dovodil, že k tomu, aby byla způsobená škoda vymahatelná na jednateli, postačí, je-li jeho dluh vůči poškozené společnosti v daném okamžiku již splnitelný – společnost tedy nemusí svého jednatele k úhradě jeho dluhu vůči společnosti vyzývat.