Právní aktuality ‣ únor 2021

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti judikatury a legislativy z průběhu února 2021. O dalších změnách Vás budeme informovat.

Covid 19

Rozšíření kompenzačního bonusu i na podnikatele v úpadku

Dne 24. 2. 2021 vstoupil v účinnost zákon č. 82/2021 Sb., kterým se mění zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti s omezením podnikatelské činnosti v důsledku výskytu koronaviru SARS CoV-2. Tento zákon nově umožňuje o kompenzační bonus 500 Kč/den zažádat i podnikatelům v úpadku, a to nehledě na to, zda úpadek podnikatele je nebo není důsledkem šíření koronaviru. Žádost se vyplňuje prostřednictvím webových stránek. Nejzazším dnem po podání žádosti je 26. duben 2021. Kompenzační bonus lze přiznat za období 5. 10. 2020 až 15. 2. 2021

Ochrana osobních údajů

Vysoká pokuta za spam

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) upozornil na svém webu na případ 11 společností, které zpracovávaly tisíce adres datových schránek fyzických osob a související osobní údaje. Tyto společnosti, aniž by mezi nimi a příjemci obchodních sdělení existoval jakýkoli zákaznický nebo obdobný vztah, který by z pohledu obecného nařízení na ochranu osobních údajů (GDPR) zakládal titul pro zasílání obchodních sdělení, zasílaly přímo do datových schránek nevyžádaná obchodní sdělení. ÚOOÚ shledal, že společnosti nesdělily adresátům, že jejich osobní údaje budou použity pro zasílání obchodních sdělení. Se společnostmi zahájil správní řízení, přičemž za přestupek uložil pokutu v souhrnné výši 3 111 000 Kč.

SDEU se vyslovil pro individuální posuzování lhůt pro uchovávání dat

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) vydal dne 6. 10. 2020 dva rozsudky týkající se ochrany osobních údajů. Jde o věc Privacy International (C-623/17) a spojené věci La Quadrature du Net a další proti Francii a Belgii (C-511/18, C-512/18, C-520/18). Oba rozsudky potvrzují dosavadní trend v judikatuře SDEU a nadto rozšiřují působnost práva EU i na zadržení údajů zpravodajskými službami.

Rozsudky SDEU uložily zákaz preventivního plošného a nerozlišujícího uchovávání provozních a lokalizačních údajů, ledaže by toto shromažďování osobních údajů bylo v zájmu národní bezpečnosti a boje proti závažné trestné činnosti. I v těchto případech však podle ÚOOÚ bude nezbytné stanovit individuálně přiměřené lhůty pro uchovávání dat (pro jednotlivé účely a pro jednotlivé komunikační kanály tak, aby budoucí vytěžování zadržených osobních údajů bylo pro dotčené subjekty údajů předvídatelné a mohlo obstát).

Z judikatury

Odpovídající náhrada škody za bezdůvodné v řízení o správním deliktu

Ústavní soud (ÚS) v nálezu ze dne 21. 12. 2020, sp. zn. IV. ÚS 2841/19, judikoval, že rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o nevině a de facto jím byla napravena předchozí pochybení správního orgánu, spočívající v opakovaně nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci, nelze klást k tíži obviněného stěžovatele.

Za období od zahájení správního řízení by tedy stěžovateli měla být přiznána náhrada škody v podobě náhrady nákladů obhajoby, které obviněnému v příčinné souvislosti s řízením o správním deliktu vznikly. Opačný postup by podle ÚS znamenal porušení základního práva každého na náhradu způsobenou nezákonným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci.

Ústavní soud tímto nálezem rozhodl ve věci spolku, kterému byla uložena pokuta za přestupek spočívající v neoprávněném podnikání. Rozhodnutí živnostenského úřadu o uložení pokuty  bylo opakovaně zrušeno nadřízeným orgánem a teprve po třetím vrácení věci bylo rozhodnuto o zastavení řízení s tím, že se neoprávněné podnikání nepodařilo prokázat. Spolek v řízení o přestupku byl nucen vynaložit náklady na právní zastoupení, jejichž nahrazení se následně domáhal soudně. Obecné soudy mu právo na náhradu škody nepřiznaly, Ústavní soud však ve věci zaujal opačný názor.

Zamítnutí návrhu na povolení reorganizace pro nepoctivý záměr

Nejvyšší soud vyslovil v usnesení ze dne 30. 9. 2020, č.j. 29 NSČR 137/2018-B-72, že v případech, ve kterých insolvenční soud dospěje k závěru, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení reorganizace nepoctivý závěr, zamítne tento bez dalšího i tehdy, když si dlužník předem opatřil souhlas potřebné většiny věřitelů s reorganizačním plánem, třebaže tento plán sestavil tak, aby jím nebyl poškozen žádný z věřitelů. Rozhodný je totiž nepoctivý záměr sám o sobě a výše uvedené skutečnosti podle NS nepoctivý záměr nevyvracejí.

Prokazování režijních nákladů na držbu podílu v dceřiné společnosti

Nejvyšší správní soud (NSS) v rozsudku ze dne 11. 1. 2021, č.j. 3 Afs 170/2019-27, potvrdil, že chce-li se daňový subjekt vyhnout uplatnění nedaňových výdajů v podobě paušální částky 5 % z přijatých dividend, musí skutečnou výši režijních nákladů prokázat.

Podle § 25 odst. 1 písm. zk) zákona o daních z příjmů mají mateřské společnosti možnost buď prokázat skutečnou výši nákladů spojených s držbou podílu v mateřské společnosti, nebo je paušalizovat na 5 % z přijatých dividend (aniž by pak cokoli prokazovali).