Právní aktuality – únor 2023

Dovolujeme si Vám představit několik novinek z oblasti legislativy a judikatury z průběhu února roku 2023 a předcházejících měsíců. O dalších změnách Vás budeme informovat i v měsících příštích.

Občanské právo

Nerovnoměrná střídavá péče

Ústavní soud (ÚS) se v nálezu ze dne 8. 2. 2023, sp. zn. I. ÚS 3350/22, znovu vyjádřil k problematice střídavé péče o děti. ÚS se vrátil k v minulosti již judikovanému závěru, že pro zajištění rovnocenného postavení rodičů je nejvhodnější i nejjednodušší střídavá péče, byť nemusí být stejnoměrná. Podle ÚS je symbolicky a psychologicky důležitý faktor, že jde právě o střídavou péči nejen pro rodiče, ale i dítě samotné. Obecné soudy by měly proto volit model střídavé (byť i nestejnoměrné) péče, neboť jen tímto modelem je rodičům zajištěno jejich rovnocenné postavení bez pocitu většího (a menšího) „oprávnění“ k dítěti ze strany jednoho z rodičů. Nález ÚS je velmi důležitý, neboť naznačuje, že se ÚS začíná navracet ke své starší rozhodovací praxi, kterou však pod tíhou kritiky odborné veřejnosti byl v minulosti nucen korigovat.

Zákaz změny rozhodnutí k horšímu v řízení o vypořádání SJM

Nejvyšší soud (NS) vydal ve věci sp. zn. 22 Cdo 2258/2022, dne 26. 1. 2023 rozsudek, který je významný nejenom pro rozhodování o vypořádání společného jmění manželů (SJM), ale bude mít jistě zásadní význam i pro civilní proces jako takový. V občanskoprávním řízení totiž, na rozdíl od řízení trestního, není doposud zcela vyjasněna otázka zákazu změny rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem v neprospěch odvolatele (tzv. zásada zákazu reformationis in peius). NS v rozsudku postavil najisto, že řízení o vypořádání SJM u odvolacího soudu nemůže skončit, pro účastníka, který jediný podal odvolání, hůře než výsledek řízení před soudem prvního stupně. NS zároveň připustil, že zákaz reformace in peius se neuplatní v řízeních ovládaných zásadou oficiality, tj. zejména v řízeních nesporných (např. ve věcech péče soudu o nezletilé či v některých věcech týkajících se fyzických a právnických osob.

Vznik ručení po splatnosti dluhu a výzvě k plnění

NS v usnesení ze dne 15. 11. 2022, sp. zn. 20 Cdo 2644/2022, potvrdil, že dluh, který je již splatný a dlužník již byl vyzván k jeho plnění, může být i v tento okamžik stále zajištěn zřízením ručení, protože jde o platný dluh, který nezanikl. Ručení podle NS může vzniknout kdykoli po celou dobu trvání dluhu, a to i dodatečně, třebaže jde o dluh již splatný a dlužník byl vyzván k jeho plnění.

Nový vzorový formulář pro odstoupení od spotřebitelské smlouvy

Dne 18. 2. 2023 vstoupilo v účinnost nařízení vlády č. 29/2023 Sb., kterým vláda vydala nový text vzorového poučení o právu odstoupit od smlouvy uzavřených se spotřebitelem na dálku (např. telefonicky či elektronicky) nebo mimo obchodní prostory (např. na účelově pořádaném zájezdu). Novou podobu má také vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy. Texty jsou přílohou vládního nařízení.

Hromadné žaloby

Poslanecké sněmovně byl předložen nový vládní návrh zákona o hromadném řízení, kterým se do českého práva zavede pro spotřebitele institut tzv. hromadných žalob. Podoba zákona se ještě v průběhu jeho projednávání může změnit, proto budeme tuto věc dále sledovat. V současnosti však návrh počítá zatím jen s tím, že by žaloby měly ve prospěch spotřebitelů podávat jen neziskové organizace a spotřebitelé se k řízení sami budou muset aktivně připojit ve stanovené lhůtě.

Koronavirus

Odpovědnost za škodu způsobenou koronavirovými opatřeními

V době pandemie byla mezi právnickou i laickou veřejností hojně diskutována otázka odpovědnosti státu za škodu způsobenou vládními koronavirovými opatřeními. Otázka mezitím doputovala k NS, jenž v usnesení ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. 30 Cdo 2713/2022, rozhodl, že stát má být hnán k odpovědnosti za škodu způsobenou těmito opatřeními nikoli podle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, nýbrž přímo podle tzv. pandemického zákona. Uplatňovat škodu podle obou předpisů současně přitom nelze. Pandemický zákon přitom pro vznik odpovědnosti nevyžaduje, aby škoda byla vyvolána nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Postačí, vznikla-li v příčinné souvislosti s vydáním koronavirového opatření. Dosažení náhrady škody je díky tomu mnohem jednodušší, neboť stát se může odpovědnosti zprostit, pouze tehdy, prokáže-li, že poškozený si škodu způsobil sám. Pouze tehdy, pokus by koronavirové opatření bylo pro nezákonnost zrušeno, a byly současně splněny další podmínky, lze uvažovat i o odškodnění podle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

Energetická krize

Novela vládního nařízení o zastropování cen energií

Dne 4. 2. 2023 vstoupila v účinnost novela vládního nařízení o stanovení cen energií. Novela přináší pravidla pro určení výše veřejné podpory, kterou mohou jednotlivé subjekty získat díky zastropování cen energií, stanoví také povinnosti, které je v té souvislosti třeba ze strany oprávněných subjektů plnit (zejména podávat ministerstvu průmyslu a obchodu oznámení o čerpání podpory a plnění s tím souvisejících povinností).

Ochrana osobních údajů

Shromažďování biometrických a genetických údajů obviněných

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) vydal dne 26. 1. 2023 rozsudek ve věci Ministerstvo na vatrešnite raboty (C-205/21), v němž prohlásil systematické shromažďování biometrických a genetických údajů každého obviněného za účelem jejich policejní registrace za rozporné s požadavkem na zajištění zvýšené ochrany v souvislosti se zpracováním citlivých osobních údajů. Takové shromažďování je podle SDEU a jeho výkladu příslušné směrnice možné jen tehdy, existuje-li závažný důvod se domnívat, že konkrétní osoba spáchala trestný čin. Navíc musí být vždy k dispozici účinné opravné prostředky proti shromažďování.

Nelze si v té souvislosti nevšimnout, že v nedávné době se na SDEU s podobně znějící předběžnou otázkou obrátil také český Nejvyšší správní soud, pročež lze v budoucnu očekávat i zodpovězení této otázky SDEU přímo ve vztahu k české právní úpravě.

Daně

Prokázání služeb od mateřské společnosti a zásada a legitimního očekávání

Krajský soud v Brně se v rozsudku ze dne 28. 11. 2022, č.j. 30 Af 57/2021-76, zabýval otázkou prokazatelnosti poskytnutí služeb pro účely daňové uznatelnosti nákladů na poradenské služby od mateřské společnosti. Soud v rozsudku sice připustil, že je rozumné očekávat, že podklady v rámci vnitroskupinových vztahů budou méně formální než mezi dvěma nespojenými osobami. Na druhou stranu soud konstatoval, že běžná schůzka či výměna informací mezi vlastníkem a vlastněnou osobou zpravidla nedá vzniknout uznatelnému nákladu, protože nepřekročí rámec běžného vztahu ze strany vlastníka.

K námitce daňového subjektu týkající se legitimního očekávání, když správce daně při daňové kontrole faktury od mateřské společnosti nezpochybnil, soud uvedl, že je rozhodné posuzovat celou záležitost nikoli jen optikou těchto faktur, ale je třeba posuzovat daňovou evidenci jako celek. V kontrastu s jejím dalším obsahem totiž faktury neobstály.

Neodvedení DPH chybně uvedené na daňovém dokladu

SDEU v rozsudku ze dne 8. 12. 2023 ve věci Finanzamt Österreich (C-378/21) rozhodl, že pokud jsou příjemci služby pouze koneční spotřebitelé, kteří nemají nárok na odpočet DPH, chybně fakturovaná DPH nemusí být odvedena. V daném případě šlo o provozovatele sportovního areálu, který nesprávně účtoval zákazníkům špatnou sazbu DPH, následně podal dodatečné daňové přiznání a požádal o vrácení rozdílu výše sazeb, což rakouský finanční úřad odmítl. Jeho postup však SDEU vyhodnotil jako nesprávný. Jeho výše uvedený závěr se však uplatní pouze v případě, že příjemcem služeb jsou koneční spotřebitelé, kteří nemohou uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu.

Chyba na daňovém dokladu v třístranném obchodu

SDEU v rozsudku ze dne 8. 12. 2022 ve věci Luxury Trust Automobil GmbH (C-247/21) vyložil, že evropská směrnice o DPH rozlišuje mezi uvedením odkazu na příslušné ustanovení směrnice nebo vnitrostátní úpravy při použití zvláštních režimů a jednoznačným určením příjemce plnění, který je zodpovědný za vypořádání daně. Z toho důvodu je na daňových dokladech zapotřebí nejen výslovně určit, že se jedná o zjednodušený režim triangulace, ale i jasně vymezit poslední subjekt v řetězci, který daň vypořádá. Ten má za tímto účelem uvést větu: „Daň odvede zákazník.” V daném případě šlo konkrétně o případ rakouské společnosti, která zakoupila ve Velké Británii luxusní vozy, které prodala českému subjektu, který je přepravil z Velké Británie do České republiky za využití zjednodušeného režimu pro třístranný obchod.